Také je třeba do územního plánu lépe rozčlenit typ ploch s rozdílným způsobem využití, což jsou Plochy bydlení – B. Doporučuje se, aby byly rozčleněné na plochy pro “bydlení individuální” (v rodinných domech) a plochy pro “bydlení hromadné” (v bytových domech), a tím se jasně stanovilo, jaká výstavba může v daných lokalitách vznikat.
Územní plán také neobsahoval ve vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území posouzení zvýšené intenzity zátěže ve stabilizovaných plochách, a to je třeba doplnit.
Značným problémem pro řadu zastupitelů byly také pozemky, které město Brno získalo bezúplatně převodem od Státního pozemkového úřadu. Podmínkou převodu je, že se po dobu deseti let účel těchto ploch nezmění. S tím nový územní plán nepočítá a po jeho schválení by tak mohlo dojít k tomu, že by město muselo tyto pozemky vrátit.
Dále bylo zpracovatelům uloženo prověřit opodstatněnost a přiměřenost změn stavebních ploch na nestavební.
Posledním pokynem je znovu důkladně posoudit připomínky městských částí, které zazněly na veřejném projednání. Již v lednu letošního roku přišli starostové osmi městských částí s konkrétními výtkami, které dle zastupitelstva nebyly dostatečně respektovány a většinou nebyly do územního plánu zapracovány. Jde o území Ořešína, Židenic, Žabovřesk, Chrlic, Bosonoh, Kníniček, Líšně a Králova Pole.
Mezi častými připomínkami starostů těchto městských částí, ale i veřejnosti, se objevuje především nedostatečná ochrana zeleně, což může skončit až tím, že na místě zelených ploch bude povolena developerská výstavba, jíž územní plán podstatně nahrává. Kritizují také nepřiměřené rozšíření ploch pro výstavbu, což může v některých městských částech způsobit neúměrné dopravní zatížení.
Jak zastupitelé, tak zástupci veřejnosti kritizovali, že podmínky v územním plánu jsou často vágní a málo konkrétní. Takže by se mohlo stát, že bude daná záležitost závislá na posouzení daného úředníka, který nebude mít v územním plánu jasnou oporu. To kritizuje například Michal Závodský, který se věnuje územnímu plánu v Brně z pozice aktivního občana a zástupce různých spolků. Uvádí, že například u formulací typu “přípustná míra”, “neodporuje charakteru území”, “převážně”, “podmínečně” či “zpravidla” nelze říci, jak budou úřady tyto pojmy v případě budoucích sporů vykládat. Hrozí značné nebezpečí, že budou interpretovány velmi široce a kreativně, což může mít negativní dopady na život velkého počtu Brňanů.
I když zpracovatel územního plánu, Kancelář architekta města Brna, argumentoval, že dostatečnou zárukou správného rozhodování jsou schopnosti velmi kvalifikovaného odborného úsudku příslušných orgánů státní správy a efektivnost procesu povolování záměrů, existuje i v Brně podle odpůrců tohoto tvrzení řada příkladů, kdy podle nich odborný úsudek selhal. Například při povolování stavby Velkého Špalíčku, Anenských teras, sídliště Kamechy či Sadová.
Úředníci magistrátu odhadují dobu opětovného projednání dokumentu na rok a půl až dva roky. Starý územní plán, jeden z nejstarších v Česku z roku 1994, ale s koncem letošního roku nepřestane platit. Jeho platnost byla novým stavebním zákonem prodloužena až do roku 2028.
