Podle dotazů a rozhovorů na různých diskusních fórech je lokalita přízemního bytu často rozhodující pro pocit pěkného bydlení. Pokud dům stojí v rušné městské ulici, plné veřejné dopravy a chodců, má přízemní byt několik nevýhod. Zvláště v létě to někdy může v takovém bytě vypadat, že rodina “bydlí na ulici“. Slyší totiž vše, co si povídají lidé na chodníku a ti mohou slyšet také vše, co se povídá v bytě.
To ani tak nevadí, pokud je chodník průchozí. Jiná situace může být, když je v domě nějaká provozovna, ať třeba obchod nebo malá kavárna. Na takových místech tráví lidé více času a obyvatelům přízemního bytu může vadit, že nemají dostatek soukromí, poslouchají nechtěně cizí hovory a cizí lidé mohou vyslechnout jejich rodinnou konverzaci.
To ovšem platí jen pro byty, jejichž okna jsou umístěny zhruba do dvou metrů nad zemí. Pokud je okno nad dva metry nad zemí a výše, běžný hovor chodce na ulici už nebudete prakticky vnímat.
Druhým kritériem je umístění bytu v domě. Některé diskutující na fórech psaly, že vstupní dveře do bytu mají v nejvíce frekventovaném místě, kudy projdou do domu všichni ostatní obyvatelé, což znamená značný hluk. Možností je dokonalé odhlučnění stěn vedoucích do chodby, a samozřejmě kvalita dveří. Pokud je ale v domě málo bytů, není tato “vada na kráse” až tak důležitá.
Dům v klidné zóně
Pokud je byt situován například do vnitrobloku, nebude problémem velký hluk pocházející z dopravy či velkého průtoku lidí. Naopak, vnitroblok může poskytnout příjemnou relaxaci. Zvláště ve starších činžovních domech jsou některé vnitrobloky upraveny na společné komunitní zahrádky, bývají v nich dětská hřiště, pískoviště, lavičky a místa pro odpočinek. Pak je přízemní byt, ze kterého lze “vypustit” děti do oploceného vnitrobloku a mít nad nimi kontrolu, dobrým bydlením pro rodiny s malými dětmi.
Nové bytové domy často nabízejí byty v přízemí, které mají svou vlastní předzahrádku. Podle vyjádření developerů bývají tyto byty vyprodány jako jedny z prvních. A to navzdory faktu, že jejich ceny jsou oproti ostatním dražší o 10 a více procent.
Nevýhody přízemí se dají většinou eliminovat
V prvé řadě jde o tepelnou pohodu. V novostavbách bývají podlahy všech bytů stejně kvalitně izolované. U starších domů záleží, zda je byt po rekonstrukci a v podlaze je izolace. Pokud ne, je třeba zjistit, jaké prostory se nacházejí pod bytem. Může tam být sklep nebo prázdný nevytápěný prostor, takže bude třeba počítat s vyššími náklady na vytápění. Jestliže jde ale o prostory určené ke komerčním účelům, je předpoklad, že když budou pronajaté, bude se v nich topit a podlaha nebude studená.
V mnoha činžovních i panelových domech jsou pod stropy ve sklepích umístěny rozvody tepla a teplé vody, takže naopak může být podlaha ohřívána tímto zdrojem natolik dostatečně, že další spotřeba tepla bude minimální.
Lidé se také často bojí, že byty v přízemí jsou předmětem loupeží. Ovšem tomu se dá zabránit nerozbitnými foliemi na okenních sklech, uzamykatelnými kličkami, celoobvodovým kováním oken, případně předokenními roletami, mřížemi či detektory reagujícími na otevření oken nebo jejich rozbití.
Matky si pochvalují, že jejich energií nabité děti mohou dupat, aniž by rušily sousedy. Nemluvě o tahání kočárků, tříkolek a nákupů, které se často nevejdou do výtahu. Senioři zase myslí na pokračující věk a s ním související zdolávání schodů do vyšších pater. Pro takové obyvatele je přízemí dobrou volbou. Doklady některých rekonstrukcí ukazují, že i ze staršího přízemního bytu se dá vykouzlit krásné místo k bydlení. Stačí nechat se inspirovat.
