S příchodem nového stavebního zákona vstoupila v účinnost řada změn, které mají zjednodušit a zrychlit stavební řízení v České republice. Změny zahrnují digitalizaci, restrukturalizaci stavebních úřadů i nové přístupy k povolování staveb. Advokát Jan Tomíšek, odborník na stavební právo, ve studiu ESTAV.tv vysvětlil, co nový zákon přináší investorům i běžným občanům.
Jednodušší dokumentace a moderní pravidla výstavby
Jednou z nejvýraznějších změn, kterou nový stavební zákon přináší, je zjednodušení projektové dokumentace. Podle Jana Tomíška již nebude nutné předkládat detailní dokumentaci známou z minulých let. Stačí jednodušší verze, která odpovídá dřívější dokumentaci pro územní rozhodnutí, doplněná o další prvky.
„Velkou změnou je také modernizace ostatních vyhlášek,“ uvádí Tomíšek. „Například odpadá povinnost proslunění, zůstává pouze požadavek na denní osvětlení. Zmírňují se také požadavky na parkovací místa.“ Tyto změny mají podle něj usnadnit přípravu projektů a zefektivnit stavební řízení.
Nová struktura stavebních úřadů
Nový stavební zákon přináší sjednocení struktury stavebních úřadů. Odpadá existence specializovaných úřadů, jako byly úřady pro vodní díla či silniční stavby. „Nyní máme přes 600 obecních stavebních úřadů, které posuzují většinu staveb,“ vysvětluje Tomíšek. „Od obecního úřadu se odvolává na krajský úřad. Krajský úřad zároveň v prvním stupni povoluje některé významnější záměry, například silnice první třídy nebo záměry, které vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí. Nad krajským úřadem ještě je dopravní a energetický stavební úřad.” Tento úřad posuzuje takzvané vyhrazené stavby v příloze č. 3 stavebního zákona. Patří mezi ně například dálnice, železnice.
Mgr. et Mgr. Ing. Jan Tomíšek, Ph.D. vede brněnskou pobočku kanceláře ROWAN LEGAL. Specializuje se na IT právo, přípravu legislativy a stavební právo. Řadu let se věnuje problematice nového stavebního zákona. Pro skupinu poslanců zpracoval komplexní pozměňovací návrh k novému stavebnímu zákonu, který obsahoval řadu principů přejatých do finální podoby zákona po jeho velké novele. Pravidelně publikuje v odborných periodikách a vystupuje na konferencích se zaměřením na stavební právo.
Co s rozpracovanými projekty?
Rozpracované projektové dokumentace vytvořené podle starých pravidel mohou být využity až do poloviny roku 2027. Podle Tomíška záleží na stupni rozpracovanosti projektu. „Stavebníci, kteří mají připravenou dokumentaci pro územní rozhodnutí, ji mohou doplnit podle nové vyhlášky a podat v rámci nového povolovacího procesu,“ uvádí. Běžící řízení zahájená podle starého stavebního zákona budou pokračovat podle původních pravidel, ale nově je povedou úřady příslušné dle nové legislativy.
Plánovací smlouvy
Velkým krokem vpřed je podle Tomíška zavedení výslovné úpravy plánovacích smluv, které usnadňují spolupráci mezi obcemi a investory. Tyto smlouvy mají nově povahu veřejnoprávní dohody a přímo ovlivňují povolovací řízení.
„Plánovací smlouva přímo ovlivňuje navazující řízení ve chvíli, kdy se v ní obec nebo např. vlastník dopravní technické infrastruktury zaváže, že proti záměru stavebníka nebude vznášet námitky a nebude se odvolávat. K takovým námitkám nebo odvoláním stavební úřad vůbec nepřihlíží, pokud mu stavebník předloží plánovací smlouvu. Nemůže nastat situace jako v době účinnosti předchozího zákona, kdy se např. po volbách změní zastupitelstvo, jeho členové mají na záměr jiný názor, a tak se proti záměru začne bránit v rozporu se smlouvou,“ vysvětluje Jan Tomíšek.
Rychlejší řízení a boj proti obstrukcím
Nový zákon slibuje zrychlení stavebního řízení díky zavedení jednoho povolovacího řízení namísto územního a stavebního řízení. Již dříve existovalo společné řízení, ale nyní je jen jedno správní rozhodnutí a jedna možnost odvolání. „Tento přístup výrazně zkrátí celý proces, protože je možné se odvolat jen jednou a bude méně soudních přezkumů,“ uvádí Jan Tomíšek.
Navíc už není možné zneužívat procesní nedostatky. „Odvolací stavební úřad už nemůže rozhodnutí zrušit a vrátit. Musí o něm věcně rozhodnout,” říká Jan Tomíšek.
Černé stavby a jejich povolování
Nový zákon přináší přísnější pravidla pro dodatečné povolení černých staveb. „Černá stavba musí být v souladu se všemi požadavky na výstavbu, bez možnosti výjimky,“ zdůraznil Tomíšek. Zákon také stanovuje, že stavebník musí uhradit pokutu za černou stavbu, než bude moci žádat o její povolení.
Odstranění černé stavby navíc nyní může zaplatit ministerstvo pro místní rozvoj a náklady vymáhat po stavebníkovi. Odstranění stavby tedy nyní nezatíží rozpočet příslušné obce.
Podle Jana Tomíška představuje nový stavební zákon výrazný krok k efektivnějšímu povolování staveb. Celý rozhovor s Janem Tomíškem z advokátní kanceláře ROWAN LEGAL si poslechněte v úvodu článku.
