Moderní technická řešení vychází vstříc ochraně přírody, a to platí i pro skleněné plochy, které mohou představovat nebezpečí pro ptactvo. Odhadem každý rok v Česku zahyne ěř milion ptáků v důsledku nárazu do skla. Řešením jsou speciální skla, která ptáky upozorní na nebezpečí, a přitom nepůsobí rušivě z hlediska vzhledu.
Nejde jen o skleněné fasády a okna, ale i o další skleněné prvky na různých typech staveb a ve veřejných prostorech, které mohou být v blízkosti zeleně pro ptáky nebezpečným jevem. Sklo totiž často zrcadlí okolí, čímž vytváří iluzi volného prostoru, nebo je natolik průhledné, že ho ptáci nevnímají jako překážku. Často používané siluety ptáků na skle ale skutečnou ochranu nezajišťují. Nárazům lze předcházet, ale je třeba na to myslet už při návrhu zasklení. Dodatečná řešení, jako jsou fólie, nejsou ideální – zhoršují údržbu, mají kratší životnost a mohou být nákladnější. Speciální skla, která eliminují optické klamy a umožní ptákům včas rozpoznat překážku, představují trvalé a efektivní řešení.
Jednou z účinných možností je sklo celoplošně opatřené vzorem, který je na pohled ěř neviditelný, ale ptákům jasně signalizuje přítomnost bariéry. Aby bylo sklo označeno jako „bird-friendly“ – přátelské k ptákům, musí projít speciální zkouškou, která hodnotí, zda ho ptáci během letu rozpoznají. „Sklo s viditelnou reflexí pod 15 % opatřené body se ukazuje jako velmi účinné. Ptáci pak nevidí odraz okolí a vzor je upozorní na překážku,“ říká Ing. Pavel Nečas, technický manažer Saint-Gobain Glass. Toto sklo lze aplikovat na všechny typy základní skloviny, včetně nízkouhlíkového skla SGG ORAÉ®. Samozřejmostí je i možnost aplikace v izolačním zasklení s protislunečními skly SGG COOL-LITE®.
Ptáci létají rychlostí, která jim často neumožňuje včas zareagovat. Menší druhy dosahují rychlosti až 30 km/h, větší dokonce 90 km/h. Vzhledem k tomu, že jejich zrak často nesměřuje přímo dopředu, je pro ně klíčové, aby skleněné plochy byly vybaveny účinnými prvky, které jim pomohou překážku rozpoznat. Rastr tvořený body s rozestupy pět až deset centimetrů, nebo náhodné uspořádání bodů se ukazuje jako velmi efektivní řešení, protože jasně signalizuje ptákům, že prostor před nimi není volný. Body na skle jsou buď leptané, nebo vytvořené laserem, přičemž všechny mají jednotnou velikost dle certifikovaného vzoru.
Minimalizace rizika kolizí
Reflexní a transparentní skleněné plochy mohou být pro ptáky těžko rozpoznatelné, což zvyšuje riziko střetnutí. To se netýká pouze skleněných fasád administrativních budov, ale i větších prosklených prvků rodinných domů, skleněných zábradlí či zastávek městské dopravy s čirým sklem.
Mezi oblasti s vyšší pravděpodobností výskytu patří i úzké prostory mezi budovami se skleněnými fasádami, které ptáci mylně považují za bezpečný průlet. Dezorientaci může způsobit také nevhodně koncipované noční osvětlení budov.
Ochrana ptáků ve světě a u nás
V některých městech, především v Kanadě a USA, jsou ochranná opatření proti kolizím ptáků s budovami řešena povinnými předpisy. Certifikační sys LEED Pilot Credit definuje specifické zóny, kde musí být použity materiály šetrné k ptákům. I když tento kodex není závazný pro již postavené budovy, musí být dodržován při jejich renovacích. Vzhledem k tomu, že tento přístup k ochraně ptáků se rozšiřuje, lze očekávat, že bude mít dopad na trendy nejen v USA, ale i na celosvětové úrovni.
Certifikaci skla šetrného k ptákům provádí americká asociace American Bird Conservancy. Mezi řešení, která splňují její normy, patří skla z řady 4Bird od Saint-Gobain Glass. Tento typ skla byl použit při renovaci Muzea Sochy Svobody v New Yorku. „Speciální úpravy skla, které zajišťují bezpečnost pro ptáky, mohou mít zároveň pozitivní vliv na komfort obyvatel budovy. Tyto skleněné tabule lze kombinovat s protislunečními skly, která nejen chrání proti přehřívání interiéru, ale také umožňují dostatečný přísun přirozeného světla,“ říká Pavel Nečas ze Saint-Gobain Glass.
Na rozdíl od USA a Kanady, kde je regulace parametrů skleněných fasád běžnou praxí, v evropských zemích stále záleží na dobrovolném přístupu. Každý, kdo plánuje výstavbu či rekonstrukci, se může rozhodnout, zda při výběru skla zohlední i ochranu ptáků.
V České republice byla vydána speciální opatření Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Českou společností ornitologickou, která definují rizikové faktory a navrhují preventivní opatření. Při posuzování rizikovosti stavby se zohledňuje typ lokality, výskyt ptactva a parametry plánované výstavby. Vysoce riziková jsou také transparentní bezpečnostní skla použitá u protihlukových clon na liniových a blokových obytných stavbách v blízkosti přírodních ploch.
Certifikace na základě testování
Tunelová zkouška je speciální metoda navržená k ověření, kolik ptáků se dokáže vyhnout kolizi s konkrétním typem skla. Tento test je náročný, ale nezpůsobuje ptákům žádné ohrožení. Před samotnou zkouškou jsou odchyceni volně žijící ptáci různých druhů, kteří jsou poté vypuštěni do sedmimetrového tunelu. Na jeho konci jsou umístěny dvě skleněné plochy – referenční čirá a zkoumaná. Tunel je navržen tak, aby se otáčel směrem ke slunci, čímž se zajišťuje optimální dopad světla na testované plochy, a zároveň je obklopen přirozeným prostředím. Na základě pozorování se vyhodnocuje, jak účinně se ptáci zkoumanému sklu vyhýbají.
V Rakousku byly na základě těchto experimentů zavedeny jednotné standardy, které rozdělují účinnost úpravy skel do čtyř kategorií. Americká asociace ABC pak používá tunelové testy k určení tzv. faktoru ohrožení (TF). Skla považovaná za bezpečná pro ptáky musí dosahovat hodnoty TF 25 nebo nižší, což indikuje, že více než 75 % ptáků se sklu úspěšně vyhne.
Skleněné fasády a velké prosklené plochy nemusí nutně představovat pro ptáky nebezpečí. Díky stávajícím předpisům a směrnicím se na jejich ochranu stále více dbá. „Moderní technická řešení, která výrobci skel nabízejí, poskytují trvalou a účinnou ochranu, aniž by narušila estetický vzhled budovy nebo komfort jejího interiéru. Tím se otevírá cesta k harmonii mezi architekturou a ochranou přírody,“ uzavírá Pavel Nečas.
