Těsně před Štědrým dnem, konkrétně 20. 12. 2024, byla ve sbírce zákonů vyhlášena novela stavebního zákona č. 437/2024 Sb., jejímž záměrem je překlenout problémy s digitalizací územního plánování a především stavebního řízení. Zeptali jsme se, co novela přináší a jak jsou změny provedeny do stavebního zákona.
Foto: Pexels
Zákonodárce přiznal iniciační problémy se zaváděním nových digitalizačních nástrojů ve stavebním řízení a územním plánování. Novelu stavebního zákona v tomto kontextu odůvodňuje zajištěním právní jistoty všech zúčastněných.
Novela zavádí přechodná období během nichž se neuplatní některá ustanovení stavebního zákona o používání nových informačních sysů veřejné správy.
První přechodné období se týká stavebního řízení a je stanoveno do 31. 12. 2027. V tomto období stavební úřady i dotčené orgány mohou používat sysy, se kterými úředníci pracovali před účinností nového zákona a použití nových informačních sysů je ze strany úřadu dobrovolné. V přechodném období zůstane zachován portál stavebníka, přes který bude nadále možné podávat žádosti (avšak ne žádost o vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury). Zachována bude rovněž evidence elektronických dokumentací, kam bude nadále povinné nahrávat projektové dokumentace.
Ve věcech územního plánování bude stanoveno přechodné období do 30. 6. 2025, během kterého se neuplatní ta ustanovení stavebního zákona týkající se povinného použití národního geoportálu územního plánování.
Jak jsou změny provedeny do stavebního zákona?
Novela zavádí do stavebního zákona nové ustanovení § 334b, které stanovuje přechodná období a jejich účinky.
V přechodném období do 31. 12. 2027 se nepoužijí zejména následující zákonná ustanovení:
§ 173 týkající se evidence stavebních postupů;
§ 180 (2), dle kterého je možné podat žádost o vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury skrze portál stavebníka;
§ 272 (3) až (5) týkající se přístupu do evidence stavebních postupů a evidence elektronických dokumentací;
§ 273 (2), dle kterého má stavební úřad bez zbytečného odkladu po zahájení řízení přidělit stavbě nebo zařízení identifikační číslo stavby a vložit údaje o stavbě nebo zařízení do informačního sysu identifikačního čísla stavby.
V přechodném období do 30. 6. 2025 se nepoužijí mimo jiné následující zákonná ustanovení:
§ 130 (3) týkající se povinnosti zveřejňovat v národním geoportálu územního plánování plánovací smlouvy uzavřené s obcí, městskou částí Hlavního města Prahy, nebo s krajem;
§ 267 (5) ohledně povinností informování dotčených osob při vydávání opatření obecné povahy (tj. např. územních plánů) skrze informační sysy stavební správy;
§ 269 (5) upravující povinnost orgánu územního plánování evidovat jednotlivé úkony v národním geoportálu územního plánování a vkládat do něj veškeré písemnosti;
§ 303 (4) definující jako přestupek (pod pokutou až 400.000,- Kč), pokud fyzická osoba – projektant územně plánovací dokumentace neodevzdá územně plánovací dokumentaci v jednotném standardu.
Novela rovněž stanovuje, že seznam oprávněných investorů dle § 42 (4) a seznam zástupců pořizovatele dle § 50 (2), ale i další dokumenty, které by dle stavebního zákona musely být Ministerstvem pro místní rozvoj nebo pořizovatelem územně plánovací dokumentace povinně zveřejňovány v národním geoportálu územního plánování, stačí do 30. 6. 2025 zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, tj. na internetu.
Nástroje územního plánování (územní studie, územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území apod.), které byly během přechodného období zveřejněny na internetu, budou jejich pořizovateli do národního geoportálu územního plánování vkládány dodatečně, a to do 31. 12. 2025.
Novela má stanovenou specifickou zpětnou účinnost. Zjednodušeně je v ní řečeno, že pokud úřady postupovaly v souladu s novelou už od 1. 7. 2024, tj. ode dne nabytí účinnosti nového stavebního zákona, pak byl jejich postup v pořádku.
Závěrem
Je zřejmé, že stav tolik očekávané digitalizace stavebního řízení tak, jak se projevil po 1. 7. 2024, potřeboval určitou legislativní pomoc. Ohledně konkrétních opatření zavládla v odborných (i laických) kruzích bouřlivá diskuse. Zákonodárci zvolili řešení vtělené do výše popsané novely. Základní otázkou však nadále zůstává: Jsou přechodná období nastavena jako zbytečně dlouhá a brzdící již nastartovaný proces digitalizace stavebního řízení? Anebo naopak v českém prostředí ani takové lhůty nemusí stačit a je třeba se připravit na další a další odklady?
Po dvou desetiletích Z/C/H Legal mění svou identitu a jméno. Od 1. 1. 2025 nese advokátní kancelář nový název NIRRIS s.r.o., advokátní kancelář. Společnost insolvenčního správce se v rámci rebrandingu přejmenovala na NIRRIS v.o.s., insolvenční správce.
