4.4.2011 – Přestože je zák. č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorizmu (tzv. “AML zákon”) v účinnosti již od 1.9.2008, podle aktuálních zjištění stále značná část realitních kanceláří nemá o uvedeném zákonu úplné informace, případně pro jeho aplikaci používá chybné pracovní postupy či nevyhovující dokumenty.
Uvedený zák.č. 253/2008 Sb. ukládá realitní kanceláři, ale i jednotlivým makléřům v souvislosti se zprostředkováním realitních transakcí, celou řadu povinností, jako je např. identifikace klientů, ověřování zdrojů financování transakcí, ale i např. pravidelné školení pracovníků realitních kanceláří. Jinak řečeno – každý subjekt podnikající v oblasti “zprostředkování prodeje nemovitostí” má dle “AML zákona” povinnosti činit příslušná opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorizmu.
Co je vlastně účelem opatření vyplývajících z “AML zákona”? Zejména zabránění zneužívání finančního sysu k legalizaci příjmů z trestné činnosti a k financování terorizmu. Dále pak ovšem i uchování případných stop po přesunech majetku, včetně záznamu o tom od koho, prostřednictvím koho a ke komu se tyto prostředky přemisťovaly. Mezi hlavní úkoly povinných osob (v našem případě realitních kanceláří a makléřů) tedy patří zejm.: identifikace a kontrola klienta, archivace, oznamování podezřelých obchodů, odklad splnění příkazu klienta, informační povinnost a školení zaměstnanců.
Ve smyslu “AML zákona” je povinnou osobou právě i realitní kancelář, resp. osoba oprávněná k obchodování s nemovitostmi nebo ke zprostředkování obchodu s nimi – § 2 odst. 1 písm. d) zák.č. 253/2008 Sb. Při pochybení realitní kanceláře vyplývající z neznalosti uvedeného zákona (nejčastěji neprovedení řádné identifikace či kontroly klienta), ale třeba i při neproškolení makléřů a zaměstnanců či při nevyhotovení Sysu vnitřních zásad, mohou být zákonné sankce pro realitní kancelář poměrně vysoké (až do částky 50 mil.Kč).
Zjednodušeně řečeno – realitní makléři či zaměstnanci realitní kanceláře by tedy měli být schopni rozpoznat znaky podezřelého obchodu, měli by být schopni provést správnou identifikaci a kontrolu klienta; realitní kanceláře pak mají povinnost připravit přísl. dokumenty, makléře pravidelně školit, zajišťovat archivaci atp. V této souvislosti je potřeba si uvědomit, že garantem správného postupu dle “AML zákona” je realitní kancelář – nepodceňte tedy aplikaci těchto opatření v realitní praxi ani ze strany svých makléřů.
pozn.: Zák.č. 253/2008 Sb. nahradil dřívější zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů
Zdroj: Česká komora realitních kanceláří
