Digitalizace služeb státu se zřejmě odkládá o dva roky na rok 2027. Důvodem odkladu je, aby se úřady stačily na digitalizaci připravit. Návrh vládní koalice na dvouletý odklad schválila 20. prosince sněmovna. Zákon o právu občanů na digitální služby z roku 2020, takzvaná digitální ústava, měl původně začít fungovat od února příštího roku. O návrhu musí ještě rozhodnout Senát a novelu poté musí podepsat prezident.
Podle vicepremiéra Mariana Jurečky je odklad nutný vzhledem k tomu, že v opačném případě by se stát vystavil riziku žalob. Opozice zvažuje, že se v případě přijetí tohoto odkladu obrátí na Ústavní soud. Součástí odkladu je i navrhované ustanovení, podle něhož by úřad nemusel provést digitální úkon, pokud by mu to způsobilo „nepřiměřenou zátěž“, tedy bylo by podle předkladatelů „neefektivní, nehospodárné a neúčelné“. Úřady by mohly požádat o zrušení některých úkonů v katalogu digitálních služeb. Podle Jurečky jsou totiž některé agendy využívány minimálně, některé ani jednou ročně.
Vládní předloha měla původně přinést plošný zákaz marketingu prostřednictvím jakékoli hlasové komunikační služby, tedy nejen telefonické, s výjimkou případů, kdy s tím volaný souhlasil. Sněmovna ale na návrh hospodářského výboru toto upřesnění vypustila. V hospodářském výboru s tím zástupci ministerstva průmyslu vyslovili souhlas. Novela ve schválené podobě kromě jiného přesouvá řešení všech sporů klientů s operátory o platby na Český telekomunikační úřad. Část sporů řešily soudy a část úřad. Úřad dosud řešil jen spory o volání, data a SMS. Nově bude řešit i další spory související s placením, jako jsou třeba splátky za mobilní telefon od operátora nebo nákup SMS jízdenek.
Sněmovna schválila návrh předsedy hospodářského výboru Ivana Adamce, který zasahuje do zákona o ochraně přírody a krajiny. Má usnadnit výstavbu anténních stožárů pro šíření mobilního signálu i souvisejících staveb, a to především v odlehlých oblastech nebo chráněných krajinných oblastech. U staveb anténních stožárů pro veřejné komunikační sítě do výšky 50 metrů a souvisejících zařízení se nebude posuzovat krajinný ráz podle uvedeného zákona. Půjde o případy, kdy operátoři potřebují pokrýt území signálem ze svého závazku. S návrhem v hospodářském výboru nesouhlasilo ministerstvo životního prostředí.
Podle návrhu hospodářského výboru se povolování staveb základnových stanic přesune ze stavebních úřadů nejnižších obcí na obce s rozšířenou působností. Poslanec Marek Novák uspěl s úpravou, která umožní základnové stanice stavět navzdory nesouladu s územním nebo regulačním plánem obce, a to včetně souvisejícího elektrického a optického vedení.
S návrhem poslance Adamce nesouhlasilo ministerstvo životního prostředí a ohradil se proti němu i předseda zemědělského výboru Michal Kučera. Upozorňoval, že jde zhruba asi o 600 bílých míst, která se budou muset posuzovat. Poukazoval i na to, že v případě třeba Krušných hor jde o náhorní planiny nebo rašeliniště. Ministr průmyslu Lukáš Vlček naproti tomu uvedl, že v ČR je mnoho bílých míst, což mimo jiné přispívá k vylidňování venkova. Připustil, že jde o spor v záležitostech veřejného zájmu, je podle něj ale nutné najít cestu, jak Česko plně pokrýt datovým připojením.
Poslanec Jiří Havránek uspěl s návrhem, který má více chránit klienty bank před podvody. Zabránit tomu má spolupráce mezi podnikateli zajišťujícími mobilní veřejnou komunikační síť, bankami a družstvy. Propojení informací o potenciálně podvodných hovorech a informací o případných podezřelých aktivitách může podle jeho zdůvodnění představovat velmi účinný nástroj k ochraně zákazníků a k minimalizaci rozsahu těchto typů jednání a souvisejících škod.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
