Snížit riziko násilí a předcházet násilným projevům ve společnosti chce program Bezpečné dětství, ke kterému se budou moci ministerstva a vládní instituce do pondělí 10. února vyjádřit v meziresortním připomínkovém řízení. V tiskové zprávě to 28. ledna uvedl mluvčí Ministerstva vnitra Adam Rözler. Program podle něj vznikl na základě znepokojivých statistik a jako reakce na předloňskou tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Na dokumentu se podílela ministerstva vnitra, školství, zdravotnictví a práce spolu se zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou. Chtějí například zřídit komisi pro přezkum náhlých úmrtí dětí, zajistit lepší a nepřetržitý provoz krizové linky pro děti a rodiče či posílit prevenci a spolupráci. Podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana se na programu již většina ministerstev shodla.
V dokumentu navrhovaná opatření mají vést k poklesu kriminality a sebevražednosti dětí. Základem je prevence a vyškolení pedagogů, policistů či zdravotníků, aby rozpoznali problematické rodinné prostředí. K tomu slouží takzvaná karta KID, která poskytuje jednotná vodítka k identifikaci akutního ohrožení života, bezpečí a zdraví dítěte. Popisuje také postup, jak v případě ohrožení dítěte zajistit jeho ochranu.
K zamezení zbytečných úmrtí dětí má pomoci nová komise, která se nebude soustředit na konkrétní viníky, ale na systémové chyby. Tím bude moci zabránit opakování podobných případů. Důležitým bodem vládního programu je větší podpora krizové linky, na kterou se v současnosti dovolá napoprvé pouze 52 procent dětí.
S fyzickým či slovním násilím ve třídách se potýká drtivá většina škol
„Abychom dosáhli příznivějších čísel dovolatelnosti, museli bychom výrazně posílit personální kapacity našich konzultantů, kterých máme nyní ve směnném provozu v součtu kolem 80. Startovací plat v sociálních službách je ale nízký,“ uvedla dnes ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková.
Ministerstvo vnitra uvedlo, že se s fyzickým nebo slovním násilím ve třídách setkává drtivá většina škol i dětí – kolem 85 procent. Nebezpečné chování na internetu zasáhlo 17,5 procenta dětí. Až 37 procent české populace do 18 let pak má zkušenost se dvěma či více negativními událostmi v dětství. Mezi ně patří týrání, zneužívání, zanedbávání, rozpad rodiny, přítomnost návykových látek v domácnosti, svědectví domácího násilí nebo uvěznění člena rodiny.
„Pokud se dítě pohybuje v prostředí, kde je pácháno násilí, je bohužel velmi pravděpodobné, že se samo stane obětí, nebo naopak jeho původcem. Proto musíme udělat maximum pro to, abychom přerušili řetězení takového sociálně patologického chování,“ uvedl Vít Rakušan.
Zdroj: ČTK
Foto: pixabay.com
