Soudní dvůr EU zveřejnil rozsudek ve spojených věcech C-244/24 | Kaduna a C-290/24 | Abkez k dočasné ochraně vysídlených osob z Ukrajiny, podle kterého členský stát, který tuto ochranu rozšířil na určité kategorie osob nad rámec toho, co vyžaduje unijní právo, jim může uvedenou ochranu odejmout, aniž musí vyčkat skončení dočasné ochrany přiznané na základě unijního práva.
Nizozemské orgány se původně rozhodly rozšířit mechanismus dočasné ochrany pro vysídlené osoby z Ukrajiny na jiné kategorie osob, než na které se vztahuje unijní právo. Následně se však tyto orgány rozhodly tuto nepovinnou ochranu odejmout. Soudní dvůr ve svém rozsudku potvrdil, že v takovém případě může členský stát těmto osobám v zásadě odejmout dočasnou ochranu před tím, než skončí dočasná ochrana podle unijního práva. Vůči těmto osobám však nemůže být vydáno rozhodnutí o navrácení, dokud tato nepovinná ochrana zůstává v platnosti.
V návaznosti na invazi ruských ozbrojených sil na Ukrajinu zavedla Evropská unie v roce 2022 mechanismus dočasné ochrany vysídlených osob z Ukrajiny. Tento evropský nástroj se povinně vztahuje na: ukrajinské státní příslušníky, osoby bez státní příslušnosti a státní příslušníky třetích zemí jiných než Ukrajiny, kterým byla poskytnuta mezinárodní ochrana, rodinné příslušníky osob uvedených v prvních dvou kategoriích a osoby bez státní příslušnosti a státní příslušníky třetích zemí jiných než Ukrajiny, kteří mají povolení k trvalému pobytu na Ukrajině a nemohou se vrátit za bezpečných a trvalých podmínek do své země nebo regionu původu.
Členské státy však mohou tuto dočasnou ochranu rozšířit o jakoukoli další kategorii osob vysídlených z Ukrajiny ze stejných důvodů.
Nizozemské orgány nejprve přiznaly dočasnou ochranu všem osobám, které mají ukrajinské povolení k pobytu, a to i dočasnému. Tyto orgány se však následně rozhodly omezit takovou ochranu na užší kategorii osob, a sice na osoby mající ukrajinské povolení k trvalému pobytu. Několik osob, které povolení k trvalému pobytu nemají, ale kterým již byla v Nizozemsku poskytnuta nepovinná dočasná ochrana, se obrátilo na nizozemské soudy.
Nizozemská Státní rada, jakož i soud v Haagu, zasedající v Amsterodamu, se Soudního dvora dotázaly, zda a jakým způsobem může členský stát ukončit nepovinnou ochranu přiznanou v tomto kontextu.
Soudní dvůr ve svém rozsudku připomněl, že mechanismus dočasné a okamžité ochrany, který je projevem zásady solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy při provádění azylové politiky, má výjimečnou povahu a musí být vyhrazen pro případy hromadného přílivu vysídlených osob.
V tomto rámci je členský stát, který poskytl určité kategorii osob nepovinnou dočasnou ochranu, v zásadě oprávněn tuto ochranu těmto osobám odejmout. Členské státy mohou rozhodnout o době trvání nepovinné dočasné ochrany, kterou poskytnou, za předpokladu, že tato doba nezačne před dočasnou ochranou poskytnutou unijními orgány a neskončí po ní.
Kromě toho je tento členský stát povinen udělit osobám požívajícím nepovinné dočasné ochrany povolení k pobytu, které jim umožní pobývat na jeho území, dokud jim tato ochrana nebude odňata.
Z toho plyne, že dokud tyto osoby nadále požívají nepovinné dočasné ochrany, pobývají na území dotyčného členského státu oprávněně. Vůči těmto osobám tudíž nemůže být vydáno rozhodnutí o navrácení před tím, než dotyčný členský stát tuto nepovinnou ochranu ukončí.
Úplné znění rozsudku, a případně jeho shrnutí jsou zveřejněny na internetové stránce CURIA v den vyhlášení.
Zdroj: SDEU
Foto: SDEU
