Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr patří vedle pracovní smlouvy k základním pracovněprávním vztahům a přispívají k jejich flexibilitě. Proto je jejich právní úpravě v poslední době věnována ze strany legislativních orgánů velká pozornost. Zejména dohoda o provedení práce (dále DPP) znamená pro její účastníky – zaměstnance a zaměstnavatele – vhodnou a operativní formu napomáhající k řešení naléhavých a krátkodobých pracovních úkolů. Vedle významných změn, které do této oblasti přinesla loňská novela zákoníku práce, provedená zákonem č. 281/2023 Sb., přichází další nová úprava, provedená novelou zákona o nemocenském pojištění, kterou dne 20. listopadu schválil Senát, a o dva dny později, 22. listopadu schválila Poslanecká sněmovna pozměňovací návrh (tisk 743), na základě kterého se nakonec bude u DPP v oblasti sociálního a zdravotního pojištění postupovat jako doposud s jediným rozdílem: limit dohody o provedení práce, u které není nutné odvádět sociální a zdravotní pojištění, se bude průběžně navyšovat.
Účast na sociálním a zdravotním pojištění
Od 1. ledna 2025 nedojde u dohod o provedení práce ke změnám v účasti na sociálním a zdravotním pojištění, jak předpokládal konsolidační balíček vlády. Dohody o provedení práce měly být od 1. ledna 2025 dvojího druhu: oznámená a obvyklá dohoda. Účelem bylo zamezit tzv. řetězení DPP a obcházení limitů. Oznámená dohoda měla být finančně výhodnější. Ovšem tyto důvody se prokázaly v personální praxi jako zanedbatelné, a proto jejich nová právní úprava nebude realizována.
Dosud se sociální a zdravotní pojištění u DPP neplatí do hranice 10 tisíc korun odměny za měsíc. Od 1. ledna 2025 nebude pro pojistné rozhodující pevná částka, ale jako jedna čtvrtina stanovené průměrné mzdy pro příslušný kalendářní rok. Pro rok 2025 je čtvrtina průměrné mzdy 11 639 Kč, po zaokrouhlení se jedná o částku 11 500 Kč. Příjmy (odměny) do tohoto limitu budou i nadále podléhat dani z příjmu, zaměstnanec však nebude účasten sociálního a zdravotního pojištění. Účast na pojištění bude u zaměstnance pracujícího podle DPP při měsíční odměně vyšší než 11 500 Kč. U druhého typu zaměstnávání mimo pracovní poměr – u dohod o pracovní činnosti – se limit pro placení odvodů zvyšuje z dosavadních 4000 Kč měsíčně na 4500 Kč.
Další pracovní volno
Od 1. ledna 2025 dochází novelou zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. k dalšímu zvýhodnění v podobě rozšíření pracovního volna při různých překážkách v práci zaměstnancům pracujícím na DPP. Podle změněného § 5a) citovaného zákona jim vznikne při splnění zákonných podmínek nárok na otcovské volno a na ošetřovné. Tím se zaměstnanci pracující na DPP v oblasti nemocenského pojištění vyrovnají zaměstnancům, kteří jsou v pracovním poměru.
Novým zákonným opatřením rovněž dochází k dalšímu rozšíření právních forem, které přispívají k prohloubení souladu rodinného a pracovního života. Není nutné připomínat, že ošetřovné a otcovské volno již využívají zaměstnanci pracující podle dohod o pracovní činnosti.
Nárok na ošetřovné
Důvodů pro poskytování ošetřovného uvádí zákon o nemocenském pojištění několik. Je to tehdy, vznikne-li potřeba ošetřování nemocného dítěte mladšího 10 let nebo jiné fyzické osoby, jejíž zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytné ošetřování jinou fyzickou osobou. V tomto případě se může jednat i o dospělou osobou. Dalšími důvody je péče o dítě mladší 10 let, které nemůže být ve školském nebo jiném dětském zařízení, protože to je uzavřené nebo dítěti byla nařízena karanténa. Nárok na ošetřovné vznikne i tehdy, jestliže onemocněla fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje.
Nárok na ošetřovné nevznikne „dohodáři“, pokud potřeba ošetřování (péče) vznikla před dnem nabytí účinnosti novely zákona o nemocenském pojištění, tedy před 1. lednem 2025.
Výše ošetřovného
Podpůrčí doba ošetřovného je nejdéle 9 kalendářních dnů. U osamělého zaměstnance je tato doba 16 kalendářních dnů, pokud má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let. Výše ošetřovného je 60 % denního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce (§ 18 odst. 1 zák. č. 187/2006 Sb.), vypočítá se z odměny „dohodáře.“
Otcovská
Otcovské volno se poskytne otci dítěte, který pečuje o dítě, jehož je otcem, nebo jestliže převzal péči o dítě nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Podmínkou poskytnutí je, že nástup na otcovskou nastal v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Podpůrčí doba u otcovské činí 2 týdny a její výše za kalendářní den je 70 % denního vyměřovacího základu.
Společnou podmínkou pro vznik nároku na ošetřovné nebo otcovskou je, že zaměstnanec pracující na DPP byl účasten nemocenského pojištění alespoň ve 3 kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž vznikla tato sociální událost.
Ladislav Jouza a redakce AD
Ilustrační foto: canva.com
