Limity pro zakázky malého rozsahu, u kterých nebude nutné zadávací řízení, se pravděpodobně zvýší o polovinu. V případě dodávek a služeb by se hranice měla zvýšit ze dvou milionů na tři miliony korun a u stavebních prací ze šesti na devět milionů. Poslanecká sněmovna to dne 22. ledna 2025 schválila v novele zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, která má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo EU. Zvýšení limitů doporučil do zákona vložit sněmovní Hospodářský výbor. Zvýšení limitů reaguje na nárůst cen. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek se zvýšením souhlasil.
Z povinnosti uskutečnit zadávací řízení vyjme podle dřívějšího vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj odhadem až třetinu dosavadních veřejných zakázek. Sněmovna zároveň na návrh výboru zvýšila limit pro povinné uveřejnění zadávací smlouvy na zakázku z 500 000 korun na milion korun, což má ulehčit práci menším zadavatelům včetně obcí.
„Důvodem je skutečnost, že tyto limity ještě nebyly navyšovány a s ohledem na inflaci je toto navýšení zcela ospravedlnitelné a ze strany zadavatelů legitimně očekávané,“ řekl k navýšení limitů ministr Kulhánek. Zvýšení limitů však poslanci schválili až na třetí pokus, a to o dva hlasy. V předchozích dvou hlasováních se pro návrh nenašel dostatek hlasů, ale tato hlasování postupně zpochybnili poslanci Rudolf Salvetr a Pavel Bělobrádek.
S neúspěchem se setkal pozměňovací návrh Jakuba Michálka, který reagoval na zvýšení limitů. Měl zavést povinnost, aby po zadání veřejné zakázky malého rozsahu nad jeden milion korun musel zadavatel zveřejnit i způsob zadání této veřejné zakázky.
Ministr Kulhánek vyjádřil nad odmítavým stanoviskem sněmovní většiny své zklamání. „Mrzí mě, že ve sněmovně neprošel návrh, který měl zvýšit transparentnost u veřejných zakázek malého rozsahu. Zaváděl princip, že veřejný zadavatel u zakázek v hodnotě nad jeden milion korun musí zveřejnit, jakým způsobem byl vítěz vybrán,“ popsal. Dodal, že veřejné peníze mají být pod veřejnou kontrolou.
Schválená vládní novela zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, má zpřísnit dohled nad velkými akvizicemi a veřejnými zakázkami za spoluúčasti firem ze zemí mimo EU. Novela například upravuje součinnost mezi Ministerstvem průmyslu a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže při poskytování informací a zakotvuje ochranu těchto informací.
Návrh evropského nařízení vznikl v roce 2021 kvůli obavám z rozmachu čínských firem, které EU vzhledem k jejich státním subvencím považuje za neférovou konkurenci. Vláda připomíná, že podpory poskytované podnikům v rámci členských státu regulují pravidla veřejné podpory, ale neregulují subvence třetích států podnikům na unijním trhu. To může těmto firmám do značné míry pomoci k lepšímu postavení na trhu. Proto EU přijala zmíněné nařízení. Zahraniční subvencí se v souladu s nařízením bude rozumět, pokud některá třetí země poskytne finanční příspěvek, který podniku přinese výhodu a který je omezen na jeden nebo víc podniků a odvětví.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com
Související články
- Nezapomeňte, soudní poplatky nebude možné od 1. 1. 2025 platit kolky – Svět práva
- Advokát a bývalý předseda ČAK Stanislav Balík vzpomíná na listopad 1989 – Advokacie
- Vyřizování žádostí nezákonně sterilizovaných žen je třeba zefektivnit – Svět práva
- V Česku funguje nová krizová linka pro ženy, číslo 116 016 platí v celé EU – Svět práva
- Jaké změny v paušální tarifní hodnotě přináší novela advokátního tarifu? – Advokacie
- Peněžitou pomoc obětem trestných činů je třeba zvýšit, zaznělo na jednání ÚPV – Legislativa