Nejvyšší soud zveřejnil svůj rozsudek sp. zn. 4 Tz 59/2024, jímž zrušil více než 60 let staré usnesení Městského soudu v Praze týkající se právníka a filatelisty Jaroslava Elledera. Ten si v roce 1962 vyslechl trest 2,5 roku vězení a propadnutí celého jmění za údajnou spekulaci s protektorátními známkami. Zemřel v roce 1976. Stížnost pro porušení zákona podal v Ellederův prospěch ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Rozhodnutí Nejvyššího soudu je dočasně zpřístupněné na úřední desce. Justice musí případ znovu otevřít.
Z dnešního pohledu šlo o zcela absurdní kauzu, uvedl advokát Lubomír Müller. V roce 1939 Elleder koupil více než 1000 sérií tehdy platných protektorátních známek a uschoval si je ve schránce Státní spořitelny. Podle odsuzujícího rozsudku, který padl o víc než 20 let později, tak učinil „s úmyslem je později výhodně prodat“. Na přelomu 50. a 60. let totiž skutečně část postupně prodal, část půjčil známému, zbytek zůstal v bezpečnostní schránce.
Soudy v počínání Elledera, na kterého pohlížely jako na „příslušníka bývalé buržoasie“, spatřovaly trestný čin spekulace, protože „spekuloval s předměty potřeby zejména tím, že ve větším rozsahu takové předměty za účelem jejich zcizení hromadil a přechovával“.
Senát Nejvyššího soudu nyní upozornil na to, že podle dobového výkladu trestního zákona bylo možné za „předmět potřeby“ označit prakticky cokoli, tedy i neplatné protektorátní známky. Neprokázalo se však, to, že by Elleder už při nákupu měl „zištný úmysl“ za dalších 20 let prodávat neplatné známky. Podstatnou otázkou je také to, zda se mohlo podle tehdejších předpisů jednat o „neoprávněný prospěch“, anebo „pouze o prodej za účelem vykrytí aktuální finanční tísně“, jak Elleder bezúspěšně namítal.
Znovu musí rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 2. „Určitě bude zajímavé sledovat, jak se k novému projednání obžaloby postaví po 62 letech státní zástupce a jak soudce bude 48 let po Ellederově smrti zkoumat jeho ‚zištný úmysl‘ a vypočítávat rozdíl mezi společensky nebezpečným ‚neoprávněným prospěchem‘ a ‚prodejem za účelem vykrytí aktuální finanční tísně‘,“ uvedl Müller.
Podle advokáta je Ellederova kauza výrazným svědectvím toho, jak si totalitní moc vytvářela legislativní předpoklady k tomu, aby mohla uvěznit a zbavit všeho majetku kteréhokoli „příslušníka bývalé buržoasie“, jestliže vyvíjel nějakou, třeba i nepolitickou aktivitu. Soudy se tak stávaly nástrojem komunistického režimu.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: redakce AD
Související články
- Novelu zpřesňující definici ekologické újmy posílá vláda do sněmovny – Legislativa
- Nová úprava daně z nemovitostí – dobrý sluha a zlý pán? Jak pro koho – Legislativa
- Jaké změny v dohodách o práci nás čekají od roku 2025? – Legislativa
- Průzkum: Bezpečná hesla lidé často podceňují. Mladí více než senioři – Svět práva
- NS k odpovědnosti státu za mimořádná opatření MZd v době pandemie covid-19 – Judikatura
- Nastartujte svou profesní kariéru s titulem Talent roku Právníka roku 2024 – Advokacie