V pondělí 6. ledna 2025 předal nejvyšší státní zástupce Igor Stříž ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi svou rezignaci. Ve funkci skončí 31. března. Důvody svého odstoupení označil za ryze osobní a rodinné. Nejvyššího státního zástupce jmenuje podle zákona vláda. Nástupce Igora Stříže navrhne ministr Blažek vládě tak, aby mohl být ustanoven k 1. dubnu.
„Ve smyslu zákonné úpravy nyní běží Igoru Střížovi rezignační lhůta, která uplyne dnem 31. března 2025. Tímto dnem rovněž skončí jeho působení ve funkci nejvyššího státního zástupce,“ uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Stříž řídí NSZ od července 2021, funkční období měl do léta 2028.
Šedesátiletý Stříž působí ve veřejné žalobě od roku 1986, nejprve jako právní čekatel, později vyšetřovatel a prokurátor u vojenské prokuratury. Od roku 1996 pracoval na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, v letech 1997 až 2007 byl náměstkem vrchního státního zástupce. Po nástupu Pavla Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2011 se stal jeho náměstkem. Nejvyšším státním zástupcem se stal v polovině července 2021 poté, kdy Zeman na svoji funkci rezignoval.
Nejvyššího státního zástupce jmenuje podle zákona vláda na návrh ministra spravedlnosti. Šéf žalobců se může své funkce vzdát písemným oznámením ministrovi.
Igora Stříže by mohla nahradit Lenka Bradáčová, jejíž funkční období v čele pražského Vrchního státního zastupitelství končí na sklonku letošního roku. Do čela VSZ v Praze ji jmenoval v létě 2012 Pavel Blažek jako tehdejší ministr spravedlnosti ve vládě Petra Nečase.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: archiv NSZ
