Pražskou vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou navrhl dnes, tedy 8. ledna 2025, ministr spravedlnosti Pavel Blažek na funkci nejvyšší státní zástupkyně. Informoval o tom na síti X s tím, že je přesvědčený, že Bradáčová ve funkci obstojí „i v době módního zpochybňování všeho a všech v oblasti veřejné moci“. Vláda, která nejvyššího státního zástupce jmenuje, nominaci Lenky Bradáčové na svém aktuálně probíhajícím zasedání schválila.
„Osobnost v čele soustavy státního zastupitelství má znát obsah práce státního zástupce a jeho roli v ústavním systému, nebát se nikoho včetně sociálních sítí a médií, být všestranněji vzdělaná, respektovaná nejen v právnickém prostředí, bezúhonná a reálně nepřičitatelná k žádné ekonomické, politické či jiné vlivové skupině. A v dnešní době i zdatná ve smyslu schopnosti vysvětlovat své konání široké veřejnosti,“ uvedl Pavel Blažek. „To vše podle mne Lenka Bradáčová splňuje,“ dodal.
Současný šéf žalobců Igor Stříž oznámil dne 7. ledna rezignaci, ve funkci skončí k 31. březnu. Svou rezignaci vysvětlil rodinnými a osobními důvody.
Jak dnes budoucí šéfka žalobců Lenka Bradáčová řekla, je pro zúžení soustavy státních zastupitelství na třístupňovou. Změna nemusí být vázaná na soustavu soudů, dodala. Svou vizi fungování nejvyššího státního zastupitelství a případné změny chce Bradáčová z respektu k odcházejícímu předchůdci Igoru Střížovi oznámit až po 1. dubnu, kdy se ujme funkce. Předeslala, že chce navázat na hájení spravedlnosti a zefektivnit systém, aby neplýtval silami státních zástupců.
„Jsem dlouhodobě známá svou představou třístupňové justiční soustavy, ve vztahu ke státnímu zastupitelství o to více. První velký pokus tu by učiněn v roce 2012 tehdejším nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Ta předloha skončila ve druhém čtení a já si myslím, že minimálně se o ní musí začít znovu debatovat,“ uvedla současná pražská vrchní státní zástupkyně Bradáčová.
Soustava soudů a státních zastupitelství má nyní čtyři stupně – okresní, krajský, vrchní a nejvyšší. Který stupeň by měl zaniknout, Bradáčová nespecifikovala. V minulosti uváděla, že vedle zvažovaného rušení dvojice vrchních státních zastupitelství by se mělo uvažovat o reorganizaci nejnižších článků justiční soustavy, tedy okresních.
Bradáčová dnes také vyzdvihla práci svých dvou předchůdců Stříže a Zemana. I díky nim se podle ní státní zastupitelství stalo emancipovaným orgánem veřejné moci, v němž pracuje řada špičkových profesionálů. „Justice v České republice obecně patří na špici v postkomunistických státech, přestože jsou některé excesy – ty provází i justici na západ od nás – a nikdo nemůže nikdy slíbit, že nikdy k žádnému excesu v justici nedojde,“ podotkla.
Střížova nástupkyně též uvedla, že po nabídce místa od ministra spravedlnosti Pavla Blažka si vzala „přiměřenou“ dobu na rozmyšlenou, zda ji přijme. Funkce nejvyšší a vrchní státní zástupkyně vnímá jako zcela jiné. Šéf žalobců podle ní především nastavuje fungování soustavy státního zastupitelství a vnitřní legislativu. „Je také tím posledním, kdo v určitých typech rozhodnutí může tato rozhodnutí zvrátit, to je zcela zásadní pozice nejvyššího státního zástupce. Vrchní státní zástupce stojí v čele úřadu, kde se vede dozor v nejzávažnějších trestních věcech v této zemi počínaje korupcí a konče terorismem,“ připomněla Lenka Bradáčová.
Funkční období nejvyššího státního zástupce je po novele zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, časově omezené, a to na sedm let. Na rozdíl od vrchních, krajských a okresních vedoucích státních zástupců zákon nepředpokládá, že by nejvyšší státní zástupce vzešel z výběrového řízení. Jeho jmenování je politickým aktem.
Na uvolněné místo vrchního státního zástupce v Praze bude vypsáno výběrové řízení. Jeho vítěze pak může, ale také nemusí, jmenovat ministr spravedlnosti do funkce vedoucího státního zástupce.
Zdroj: ČTK
Foto: VSZ v Praze
