Novelu zákona o vojácích z povolání, která počítá s navýšením náborového příspěvku a benefitů pro vojáky, se snížením nároků na trestní bezúhonnost pro vstup do armády či s povinností pro vojáky hlásit pobyt v zahraničí mimo státy Evropské unie a Severoatlantické aliance schválila 8. ledna vláda. V tiskové zprávě o tom informovalo Ministerstvo obrany. Cílem úpravy je podle úřadu podpořit nábor, udržet v armádě stávající personál a zabezpečit plnění služebních úkolů.
Ministerstvo navrhuje zrychlené projednání návrhu zákona ve sněmovně, schválit by ho chtělo již v prvním čtení, tedy v takzvané devadesátce. Požadavek úřad odůvodňuje zejména časovou naléhavostí, se kterou se musí řešit personální situace v armádě. Účinnost zákona navrhuje od července letošního roku.
Ministryně obrany Jana Černochová a náčelník generálního štábu Karel Řehka opakovaně upozorňují, že se armáda potýká s nedostatkem lidí, nábory se podle nich nedaří dělat tak, jak by si resort obrany představoval. K začátku roku 2024 bylo v celém resortu obrany 27 826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. Podle strategických plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda 30 000 vojáků z povolání a 10 000 příslušníků aktivní zálohy. Podle Řehky není pro armádu podstatné jen doplňování náboru, ale rozdíl mezi tím, kolik lidí z armády odejde a kolik přibude.
Vedle náborového příspěvku, který by měl být nově vyplácen jednorázově, by se měly podle novely navýšit také benefity pro již sloužící vojáky, například stabilizační příspěvek, příspěvek na bydlení a příplatek za službu v zahraničí.
Základní výše stabilizačního příspěvku zůstane 7000 korun měsíčně, nově by ale mohl být navýšen až desetinásobně v závislosti na speciální odbornosti nebo vykonávané činnosti. Opatření má cílit například na praktické a zubní lékaře. Jednorázově by pak mohl voják dostat stabilizační příspěvek ve výši až šestinásobku jeho služebního tarifu, pokud bude působit v lokalitě, kde má ministerstvo dlouhodobě problémy obsazovat služební místa. Podle důvodové zprávy se jedná například o Žatec, Jince či Strakonice. V obci ale bude muset působit čtyři roky.
Návrh také upravuje požadavek na trestní bezúhonnost zájemce o vstup do armády. „Návrh se vrací u drtivé většiny odsouzení k obecnému principu uznání bezúhonnosti na základě zahlazení,“ uvedlo v důvodové zprávě ministerstvo. Zachovává se však požadavek nepřípustnosti povolání pachatelů zvlášť závažných zločinů a těch, kterým soud uloží trest ztráty vojenské hodnosti.
Novela by měla zavést i povinnost pro vojáky informovat nadřízeného o pobytu v zahraničí mimo státy EU a NATO. Oznámení cesty podle důvodové zprávy umožní nadřízeným vyhodnotit riziko a poučit vojáka o bezpečnostní situaci v regionu.
Dopady navrhovaných opatření na státní rozpočet jsou podle úřadu vypočítány na 375 milionů korun ročně, ministerstvo je uhradí ze své kapitoly bez požadavku na její dodatečné navýšení.
Zdroj: ČTK
Foto: vlada.gov.cz
