V novém roce vstoupila v platnost novela zákona o digitalizaci památkové péče, kraje tak získávají lepší dohled nad archeologickými nálezy. Od 1. ledna také nabyla účinnosti zákonná pravidla, jež umožňují kulturním institucím dlouhodobé finanční plánování z více zdrojů, zákon zakotvuje veřejnou kulturní instituci jako nový druh právnické osoby.
V platnost vstoupila s novým rokem novela zákona o digitalizaci památkové péče, přináší novou možnost odejmout oprávnění k provádění archeologických výzkumů, vztahuje se také ke strojovému přenosu informací o památkové ochraně území do katastru nemovitostí, informovala Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení Ministerstva kultury.
Kraje získávají lepší dohled nad archeologickými nálezy. Zejména u rozsáhlejších záchranných archeologických výzkumů budou moci nově stanovit podmínky, jak se bude nakládat s jednotlivými artefakty po objevení. Jak se tedy nálezy mají zdokumentovat a zpracovat ještě před tím, než jsou předány kraji.
Zákon také posiluje u archeologie pravomoci Ministerstva kultury. Týká se to především organizací a soukromých firem, pokud se dopustí prohřešků. „Novela upravuje možnost odnětí oprávnění k provádění archeologických výzkumů Ministerstvem kultury nejenom při ztrátě odborných předpokladů, ale také v případě, že oprávněná organizace buď opakovaně v průběhu posledních dvou let, nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou zákonem,“ popsala Jana Zechmeisterová. Mechanismus kontroly ministerstva zůstává stejný jako dosud.
Digitalizace památkové péče rovněž zakotvila možnost strojového předávání údajů o plošné památkové ochraně do katastru nemovitostí. Podle přechodných ustanovení novely budou během lednu zahájeny práce směřující k tomuto stavu, spuštění systému bude oznámeno ve sbírce zákonů a mezinárodních smluv, uvedla Zechmeisterová. V katastru nemovitostí tak přibudou u objektů i údaje o památkové ochraně.
Zásadní výdaje Ministerstvo kultury s novelou nepředpokládá, očekává je ve výši asi tří milionů korun. Potřeba je podle něj zejména upravit digitální Integrovaný informační systém památkové péče. „Zavedení evidence památkově chráněných území v základním registru povede k jejich sdílení celou veřejnou správou, umožní moderní způsob jejich aktualizace a zajistí jejich aktuálnost,“ řekl dříve ministr kultury Martin Baxa.
Začala platit zákonná pravidla pro veřejné kulturní instituce
Od 1. ledna mají veřejné kulturní instituce mimo jiné možnost dlouhodobého finančního plánování z více zdrojů. Účinnosti nabyla zákonná pravidla, která to mají umožnit. Zákon zakotvuje veřejnou kulturní instituci jako nový druh právnické osoby. Bude další možností k nynějším příspěvkovým organizacím. Vládní předloha, kterou po schválení ve sněmovně a Senátu podepsal v srpnu prezident Petr Pavel, by měla také omezit možnost případných politických zásahů do činnosti kulturní instituce.
Podle důvodové zprávy příspěvkové organizace nemohly dlouhodobě finančně plánovat, neboť byly v první řadě závislé na každoročním příspěvku od zřizovatele. Ministr kultury Martin Baxa uvedl, že nová forma bude vhodná zejména pro větší divadla nebo symfonické orchestry, knihovny a paměťové instituce, jako jsou muzea.
Nejvyšším orgánem veřejné kulturní instituce bude podle předlohy správní rada, kterou jmenuje zřizovatel. Správní rada jmenuje ředitele, kontrola bude v pravomoci dozorčí rady jmenované zřizovatelem. Zřízení veřejné kulturní instituce se může účastnit odborná veřejnost, ve správní radě bude mít aspoň třetinové zastoupení.
Sněmovna v předloze pozměnila evidenci pracovní doby členů uměleckých souborů. Veřejná kulturní instituce bude zaznamenávat jen rozvrženou práci, tedy zejména společné zkoušky a představení, a nikoli také individuální přípravu umělců. Poslanci také odstranili možný střet zájmů mezi ředitelem veřejné kulturní instituce a členy její správní rady při uzavírání smlouvy o výkonu jejich funkce. Smlouvu bude navíc schvalovat výhradně zřizovatel, přenos této působnosti na dozorčí radu nebude možný.
Veřejnou kulturní instituci by mohl založit stát, kraj nebo město či obec. Přeměna současných příspěvkových organizací na veřejné kulturní instituce má být dobrovolná, na rozhodnutí zřizovatele.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
