Ústavní soud zveřejnil dne 8. ledna 2025 nález sp. zn. Pl. ÚS 30/24, týkající se návrhu na neplatnost volby kandidáta ve volbách do Senátu, které se uskutečnily v září loňského roku. Nejvyšší správní soud odmítl ve věci jednat, protože návrh byl sice odeslán z datové schránky advokáta, jemuž byla stěžovatelem udělena plná moc, obsahovala však prostý elektronický podpis advokátního koncipienta, nikoliv podpis advokáta. Podle NSS představuje návrh vadné elektronické podání koncipienta, neboť ten k němu připojil pouze svůj prostý elektronický podpis. Jak uvedl ve svém nálezu ÚS, koncipient jednal jako substitut zastupující stěžovatele (klienta), přičemž návrh na zahájení řízení odeslal z datové schránky advokáta. Za této situace tedy nemohla vzniknout žádná pochybnost o autenticitě, vážnosti, procesní zavázanosti a autorství návrhu na zahájení řízení.
Stěžovatel se domáhal ochrany před tzv. jiným zásahem orgánu veřejné moci. Nejvyšší správní soud podle něj nepřihlédl k jeho návrhu na neplatnost volby kandidáta ve volbách do Senátu, konaných ve dnech 20. a 21. 9. 2024 a ve dnech 27. a 28. 9. 2024 ve volebním obvodu číslo 8 – Rokycany. V důsledku toho Nejvyšší správní soud odmítl ve věci jednat a rozhodnout o návrhu, o čemž stěžovatele vyrozuměl písemností označenou jako sdělení ze dne 16. 10. 2024 č. j. Vol 27/2024-39. Stěžovatel ve své stížnosti tvrdil, že tímto zásahem Nejvyššího správního soudu bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Do datové schránky Nejvyššího správního soudu byl doručen návrh stěžovatele na neplatnost volby kandidáta (kandidátů) ve volbách do Senátu. Návrh byl odeslán z datové schránky advokáta a první strana návrhu je v soudním spise opatřena razítkem Nejvyššího správního soudu s textem „elektronický podpis ověřen“. K návrhu byla přiložena plná moc, z níž je patrné, že stěžovatel ji udělil danému advokátovi k podání návrhu. Advokát dále substitučně zmocnil dva advokátní koncipienty „ke všem jednáním, ke kterým je advokát zmocněn na základě plné moci“. Plná moc obsahuje podpisy čtyř osob – stěžovatele (zmocnitele), advokáta (zmocněnce) a dvou advokátních koncipientů.
Nejvyšší správní soud vyrozuměl účastníky o zahájení řízení a poskytl jim lhůtu k vyjádření se k návrhu; účastníci této možnosti využili. Vyrozuměním byl právní zástupce stěžovatele (advokát) informován o tom, že k podanému návrhu nelze přihlížet, tudíž o věci vůbec nebude rozhodováno. Nejvyšší správní soud v tomto vyrozumění zdůraznil, že návrh byl sice odeslán z datové schránky advokáta, jemuž byla stěžovatelem udělena plná moc, obsahuje však prostý elektronický podpis advokátního koncipienta, nikoliv podpis advokáta. Návrh podle soudu představuje vadné elektronické podání koncipienta, neboť ten k němu připojil pouze svůj prostý elektronický podpis. Návrh tak není řádně elektronicky podepsán. Advokátnímu koncipientovi nesvědčí fikce podpisu podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, neboť jde o osobu odlišnou od „držitele“ datové schránky.
Ústavní soud (soudce zpravodaj Josef Fiala) ústavní stížnosti vyhověl. Postupem Nejvyššího správního soudu, který nepřihlédl k návrhu stěžovatele, bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud Nejvyššímu správnímu soudu zakázal, aby pokračoval v uvedeném postupu, a přikázal mu, aby při splnění dalších podmínek řízení návrh stěžovatele projednal a rozhodl o něm.
Návrh na zahájení řízení ve věcech volebních lze učinit i prostřednictvím systému datových schránek. Návrh, ačkoliv byl odeslán z datové schránky advokáta, obsahoval toliko prostý elektronický podpis advokátního koncipienta. Stěžovatelova argumentace, že advokátní koncipient byl zastoupen advokátem, u něhož je zaměstnán, neobstojí. Podání však podle § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech svědčí fikce podpisu, která je vázána k osobě, jíž byla datová schránka zřízena (tj. advokátovi). Není přitom podstatné, kdo je prostým elektronickým podpisem uveden jako „podepisující osoba“ v návrhu na zahájení řízení, byl-li návrh odeslán z datové schránky advokáta a nedošlo-li ke zneužití přístupových údajů do jeho datové schránky.
Jakkoliv je podpisová doložka v posuzované věci skutečně formulována nešťastně, vzhledem k odeslání návrhu z datové schránky advokáta nebylo pochyb o naplnění formálních požadavků na podání podle soudního řádu správního.
Ústavní soud se nezabýval situací, v níž by advokátní nebyl osobou „pověřenou“ podle § 8 odst. 6 písm. a) zákona o elektronických úkonech (v tomto případě navíc tato možnost nebyla potvrzena ani vyvrácena). Zdůraznil však, že i v takové situaci by byl soud povinen k návrhu na zahájení řízení podanému z datové schránky advokáta přihlížet. To platí i tehdy, byl-li by návrh podepsán prostým elektronickým podpisem advokátního koncipienta, tedy osoby odlišné od té, jíž byla datová schránka zřízena. Advokátní koncipient ostatně jednal na základě řádné substituční plné moci, která nadto byla předložena Nejvyššímu správnímu soudu, a podle níž mohl činit „veškerá jednání, ke kterým je advokát zmocněn na základě plné moci“. Koncipient tedy jednal jako substitut zastupující stěžovatele (klienta), přičemž návrh na zahájení řízení odeslal z datové schránky advokáta. Za této situace nemohla vzniknout žádná pochybnost o autenticitě, vážnosti, procesní zavázanosti a autorství návrhu na zahájení řízení.
Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 30/24 je dostupný ZDE.
Zdroj: ÚS
Ilustrační foto: canva.com
