Podpora v nezaměstnanosti by se mohla v prvních měsících zvýšit ze 65 na 80 procent předchozího průměrného výdělku. V posledních měsících by naopak měla klesnout z nynějších 45 procent na 40 procent. Déle by peníze od státu mohli lidé dostávat ale až od 52 let, nyní je to od 50 let. Stejná částka by se vyplácela při propuštění i při dobrovolné změně práce. Při rekvalifikaci by měla být vyšší, činit by měla 80 procent čistého výdělku. Zvednout by se měly i maximální možné pobírané částky. Pravidla pro opětovné získání podpory by se zpřísnila, bylo by nutné odpracovat a platit odvody devět měsíců místo šesti. Počítá s tím pozměňovací návrh vládních poslanců k flexinovele zákoníku práce.
„Návrh jsme projednávali s koaličními partnery. Vznikla dohoda… My jsme to projednali i se sociálními partnery, tam je mimořádná vzácná shoda zaměstnavatelů i odborů,“ řekl ministr práce Marian Jurečka. Záměr zvýšit a upravit podpory v nezaměstnanosti představil loni v říjnu. Pod poslanecký návrh se vedle něj podepsalo šest zákonodárců a zákonodárkyň ze všech čtyř vládních stran. Opatření má podle autorů přispět k pružnosti a mobilitě na trhu práce, motivaci rekvalifikovat se a lepšímu zajištění při hledání místa.
Podle návrhu by se podpora v nezaměstnanosti měla v prvních měsících zvednout ze 65 na 80 procent předchozího průměrného čistého výdělku. V dalších měsících by zůstala jako teď na polovině příjmu. Ve zbytku času by se snížila z nynějších 45 na 40 procent čisté mzdy či platu. Při rekvalifikaci by činila 80 procent výdělku místo 60 procent.
Lidé do 50 let pobírají podporu pět měsíců, od 50 do 55 let osm měsíců a nad 55 let 11 měsíců. Nově by se věkové hranice posunuly o dva roky. Pět měsíců by se podpora vyplácela lidem do 52 let, osm měsíců osobám od 52 do 57 let a 11 měsíců těm nad 57 let. U lidí nad 52 let by se měla prodloužit doba pobírání nejvyšší i poloviční podpory ze dvou na tři měsíce. Poslední fáze s nejnižší částkou by se pak zkrátila. Ti, kteří odešli z práce sami, by měli mít stejnou podporu jako propuštění. Teď dostávají 45 procent výdělku.
Podpora teď může činit nejvýš 0,58násobek české průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího roku a při rekvalifikaci 0,65násobek. Nově by to byl 0,8násobek.
Vyšší podporu by měli mít i lidé bez předchozích příjmů při započítání náhradních dob či ti, kteří nemohou doložit čistý výdělek nebo se u nich nedá stanovit. Pobíraná částka by se jim měla v prvních dvou či třech měsících podle věku zvednout z 0,15násobku na 0,4násobek celostátní průměrné mzdy, v dalších měsících z 0,12násobku na 0,2násobek. Osoby nad 52 let by po zbytek doby dostávaly 0,15násobek průměru. Při rekvalifikaci by podpora měla vzrůst z 0,14násobku průměrné mzdy na 0,4násobek. Úřad práce by mohl poskytovat podporu i lidem, kteří si rekvalifikaci zvolili sami. Vyplácel by jim ji za dny účasti na přeškolování.
Podmínky pro získání podpory by se měly ale zpřísnit. Zatímco nyní je možné ji celou znovu pobírat poté, co člověk odpracoval a platil odvody v posledních dvou letech šest měsíců, nově by to mělo být devět měsíců.
Podle podkladů k návrhu by se výdaje na podpory mohly zvednout asi o 27 procent. V roce 2023 to odpovídalo 2,8 miliardy korun. Autoři to označili za ekonomicky výhodnou a nezbytnou investici do trhu práce. Poukazují na avizovaný zánik pracovních míst a vznik nových pozic s potřebou přeškolení i na vyšší výnos z daní a odvodů po nalezení nového místa. Podle předpokladů by stát mohl ročně vybrat až čtyři miliardy korun.
Zdroj: ČTK
Foto: archiv AD
