Novelu zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, novelu zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ale také například novelu zákona o dani z přidané hodnoty či o spotřebních daních podepsal ve středu 18. prosince 2024 prezident republiky Petr Pavel. Jak informovala Kancelář prezidenta republiky, celkem parafoval devět dokumentů.
Kárná řízení se soudci, státními zástupci a exekutory budou nově dvoustupňová. Účastníci tak získají možnost odvolání. Dvoustupňová řízení zavede novela zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, a dalších souvisejících zákonů, kterou dnes, tedy 18. prosince, podepsal prezident Pavel. Nově povedou kárná řízení v prvním stupni Vrchní soudy v Praze a v Olomouci. Odvolacím kárným soudem bude vedle NSS také Nejvyšší soud (NS).
Novela dále zavádí možnost dohody o vině a kárném opatření. Ten, proti komu je návrh podán, v ní bude muset prohlásit, že spáchal skutek, který je předmětem dohody. Kárný senát dohodu neschválí, pokud ji bude považovat za nesprávnou či nepřiměřenou. Sněmovna do novely doplnila možnost odvolání i kvůli závažnému porušení práv kárně obviněného při sjednávání dohody o vině a kárném opatření nebo v řízení o jejím schválení. Předloha také omezuje okruh případů, v nichž se soudcům a státním zástupcům dočasně zproštěným výkonu funkce zpětně doplácí část platu.
Soudcům i státním zástupcům hrozí za kárné provinění důtka, snížení platu či nejpřísnější odvolání z funkce, soudcům navíc odvolání z funkce předsedy senátu. Exekutora lze za kárný delikt postihnout napomenutím, pokutou nebo odvoláním z exekutorského úřadu.
Novela po sněmovním doplnění rovněž upravuje délku praxe, která je nutná pro jmenování do funkcí předsedů a místopředsedů soudů. Nyní je shodně pětiletá. Nově bude takto dlouhá praxe předpokladem jen pro funkci předsedy Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a vrchního soudu. Předsedou krajského soudu by se mohl stát soudce s nejméně čtyřletou praxí a předsedou okresního soudu s nejméně dvouletou praxí. U místopředsedů soudů by byla podmínka praxe vždy poloviční než u předsedů.
Koordinaci státní služby od Ministerstva vnitra převezme Úřad vlády ČR, změní se pravidla přijímání úředníků a projednávání jejich provinění. Úpravy přinese novela zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, která byla dalším z dokumentů, které prezident podepsal.
Změny mají vést k profesionalizaci, zefektivnění a modernizaci státní služby. Přinesou zavedení základů kariérního řádu, zkrácení doby zařazení úředníka mimo výkon služby z organizačních důvodů z šesti měsíců na polovinu, po kterou bude zaměstnanci vypláceno 80 procent měsíčního platu, a související snížení výše odbytného pro propuštěné úředníky z nejvýše 12násobku měsíčního platu na maximálně sedminásobek.
Nová pravidla rovněž umožní řešit situace, kdy sesazený úředník kraje či obce uspěje u soudu s žalobou proti odvolání, ale jeho místo je už obsazeno novým úředníkem. Novela tohoto úředníka umožní odvolat s finanční kompenzací, případně mu nabídnout jiné místo.
Vláda bude schvalovat pouze systemizaci služebních a pracovních míst na následující kalendářní rok. O dílčích změnách v systemizaci by rozhodoval úřad vlády v koordinaci s ministerstvem financí. Vznikne služební komise, která bude místo dosavadního kárného řízení rozhodovat o porušení služební kázně a etiky a také o námitkách proti služebnímu hodnocení nejvyšších státních úředníků. Novela tak má zabránit potenciálnímu zneužití služebního hodnocení či kárných postihů k tlakům na nejvýše postavené úředníky.
Potíže s problematickou digitalizací stavebního řízení má řešit novela zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Stavebním úřadům umožní do roku 2028 využívat systémy pro stavební řízení, které používaly před červencovým spuštěním digitalizace. Stavebníkům dá možnost předkládat projektovou dokumentaci v digitální podobě.
Novela stanoví dvě přechodná období. První z nich má trvat do poloviny příštího roku a platit má pro účely územního plánování a národního geoportálu územního plánování. Druhé období potrvá do konce roku 2027 a platí pro digitalizaci stavebního řízení. Od 1. ledna 2028 má pak podle záměru vlády začít fungovat zcela nový systém.
Novela má nabýt účinnosti den po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Prodejci zbraní a střeliva dostanou zanedlouho zákonnou povinnost hlásit policii podezřelé nákupy tohoto zboží. Počítá s tím novela zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), která rozšiřuje možnosti policie zajišťovat zbraně jejich držiteli při upozornění na jeho podezřelé chování.
Do nyní platného zákona jsou vložena dvě ustanovení z již přijatého budoucího zbraňového zákona, který nabude účinnosti od roku 2026.
Povinnost hlásit policii podezřelé nákupy se má podle Ministerstva vnitra týkat případů, když se zákazník pokusí zakoupit zbraň, k jejímuž držení není oprávněn, nebo vykazuje „abnormální zmatenost, apatie nebo výrazné známky tíživého stresu“. Nákup neobvyklého množství zbraní nebo střeliva nyní sleduje policie prostřednictvím analytického nástroje přímo v Centrálním registru zbraní.
Novela má rozšířit možnosti policie zajišťovat zbraně. Nově je bude moci zajistit v případech, kdy od „orgánu veřejné moci“ o jejich držiteli získá informace, že mohou představovat „vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost“. I toto ustanovení podle Ministerstva vnitra obsahuje budoucí zákon o zbraních. Kritici této pasáže neúspěšně požadovali, aby se možnost zajištění nevztahovala na volně prodejné zbraně typu vzduchovek a airsoftových či historických zbraní, které nepodléhají registraci.
Novela nabude účinnosti 15 dnů po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Začínající podnikatelé nebudou muset po určitou dobu od zahájení samostatné výdělečné činnosti platit zálohy na sociální pojištění. Pojistné budou moci uhradit až při jeho řádném ročním zúčtování. Předpokládá to poslanecká novela zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kterou prezident Pavel též podepsal. Úleva by měla podle předkladatelů pomoci lidem při zahájení podnikání zejména tím, že jim vylepší finanční toky. Předloha má být účinná od ledna 2025.
Novela zákona zavádí princip „platím, až vydělám“. Začínající podnikatelé podle ní nebudou muset hradit zálohy na sociální pojištění v roce zahájení činnosti a v následujícím roce. Celou částku budou moci odvést při ročním zúčtování. Odpadne zároveň penále z případného dluhu na zálohách. Za začínající podnikatele se podle novely budou považovat i ti bývalí, kteří neprovozovali samostatnou výdělečnou činnost nejméně pět předchozích let. Opatření se nebude vztahovat na podnikatele, kteří se přihlásili u finančního úřadu ke vstupu do paušálního režimu.
Dalšími dokumenty, jež prezident Pavel také signoval, jsou novela zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě), novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, a zákona č. 358/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, novela zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, a některých dalších zákonů, a novela zákona č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), a dalších souvisejících zákonů.
Zdroj: ČTK a hrad.cz
Ilustrační foto: canva.com
