Dne 10. září 2024 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 258/2024 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. S účinností od 1. ledna 2025 podstatným způsobem změnila mimosmluvní odměnu advokáta a přinesla celou řadu pozitivních změn, které níže představuje předseda České advokátní komory Robert Němec.
Advokátní deník se nové právní úpravě advokátního tarifu bude věnovat celý příští týden a každý den přineseme k tomuto tématu další příspěvek. Sledujte nás!
Robert Němec, předseda ČAK: Znění nového advokátního tarifu je výsledkem několikaletého úsilí představenstva České advokátní komory dosáhnout navýšení mimosmluvní odměny advokáta, která byla komplexně valorizována naposledy v roce 2006. V průběhu doby sice došlo k dílčím změnám některých vybraných tarifních hodnot, nicméně většina z nich zůstávala na úrovni roku 2006.
Naše snaha se ovšem neomezovala pouze na prosté zvýšení tarifních hodnot, resp. mimosmluvní odměny advokáta, aby její výše odpovídala kumulované inflaci v letech 2006 až 2023. Primárním cílem bylo přijetí nového advokátního tarifu jako takového, jehož principy by spočívaly na maximálním využití předmětu sporu jako tarifní hodnoty. Součástí nového tarifu měla být i inflační doložka, tj. pravidlo o navyšování mimosmluvní odměny v závislosti na vývoji inflace. Takto zásadně koncipovanou změnu advokátního tarifu se nám ovšem nepodařilo prosadit a nezbývalo než se zasadit o změnu stávající vyhlášky ve formě její novely.
Jak již bylo řečeno, naše snaha nezahrnovala pouze prosté navýšení tarifních hodnot o inflaci, byť je to pochopitelně páteřní myšlenka celé vyhlášky. Pokud advokáti v roce 2023 dostávali za svou práci mimosmluvní odměnu ve výši odpovídající spotřebnímu koši z roku 2006, byla její hodnota díky kumulované inflaci o cca 80 % procent nižší než v roce 2006. Valorizace o inflaci tak byla absolutním minimem, o kterém bylo potřeba jednat.
Samotná valorizace by však neřešila celou řadu problémů, které se týkají zejm. aplikace § 9 odst. 3 a 4 advokátního tarifu, vč. související judikatury. Z tohoto důvodu jsme usilovali o změnu některých tarifních hodnot, kde podle našeho názoru paušalizace tarifní hodnoty bezdůvodně popírá obecný princip, na jehož základě se tarifní hodnota tvoří primárně dle předmětu sporu. To se týkalo zejména řízení, v nichž jde o náhradu nemajetkové újmy, a dále daňových věcí, ať již na úrovni správního řízení, tak v rámci správního soudnictví. Samostatnou úpravu dostalo rovněž řízení o přestupcích, kde byla tarifní hodnota nastavena podle výše pokuty analogicky k odměně obhájce v trestním řízení.
Veškeré tyto změny byly opakovaně předmětem dlouhých diskusí, ať již v rámci dvou připomínkových řízení, kterými návrh vyhlášky prošel, tak mimo ně. Zejm. soudy uplatňovaly k průběžně upravovaným návrhům celou řadu věcných připomínek akcentujících justiční pohled na jednotlivé způsoby stanovení tarifní hodnoty. Jejich dílčí akceptací se návrh opakovaně formoval do stávající podoby, jehož znění je od 1. 1. 2025 účinné. Týká se to zejm. odměny zmocněnce poškozeného, kde množství názorů vypovídá o tom, jak odlišně lze na tuto problematiku nazírat.
Otázka zní, jestli dosažený výsledek je z hlediska zvýšení mimosmluvní odměny advokáta málo nebo hodně. Odpověď na tuto otázku bude zřejmě velmi individuální. Skutečností ovšem zůstává, že jde o největší valorizaci mimosmluvní odměny advokáta od roku 2006 a prosadit ji ve stávajícím znění bylo extrémně obtížné. Na odměnu advokáta má totiž každý velmi odlišný názor a dosáhnout konsenzu na prosazovaných změnách se v mnoha okamžicích zdálo téměř nemožné. Bylo by proto vhodné mít tuto skutečnost na paměti, až budete účtovat podle novelizovaného advokátního tarifu.
Již v pondělí 6. ledna přinese Advokátní deník příspěvek tajemníka ČAK Petra Čápa, který shrne historii přijetí nové právní úpravy advokátního tarifu.
Foto: ČAK
