Kvůli sporným poslaneckým úpravám zřejmě Senát neschválí novelu o dalším prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Žádný ze čtyř senátních výborů, které se předlohou zabývaly, to nedoporučil. Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice odmítl zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství. Podpořil také návrh senátora Jana Grulicha, aby novela zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, a dalších souvisejících zákonů, neobsahovala možnost vypsat pro děti ukrajinských uprchlíků zvláštní termín pro zápis do první třídy základních škol.
Senátoři považují možnost zvláštních zápisů v období od 1. června do 15. července za diskriminační a pro školy administrativně náročné. Zrušení pasáže doporučily také výbory pro bezpečnost a sociální. Proti úpravě se postavilo rovněž Ministerstvo vnitra, podle něhož by to mohlo vést k vytváření segregovaných tříd.
Podle úpravy, kterou výbor pro lidská práva navrhl zrušit, by české občanství mohli žadatelé z Ruska získat jen tehdy, pokud by se vzdali ruského a doložili to. Podle odpůrců je pro některé žadatele z řad odpůrců současného ruského režimu nemožné takovýto doklad získat. Podle Ministerstva vnitra ale zákon umožňuje výjimky například pro žadatele o azyl.
Kriticky se část senátorů stavěla také k uzákonění neoprávněné činnosti pro cizí moc jako nového trestného činu, za který by mělo v základní sazbě hrozit až pětileté vězení. Pro zrušení této úpravy se ale vyslovil pouze senátní Výbor pro sociální politiku. Ústavně-právní výbor se na žádném doporučení neshodl. Senát bude o novele rozhodovat příští týden. Pokud schválí některou z úprav novely, předpis dostane k novému projednání Poslanecká sněmovna
Neoprávněná činnost pro cizí moc je podle kritiků formulována příliš obecně a mohla by být zneužitelná. Zastánci změny namítali, že nový trestný čin je součástí řádně připravené reformy trestního zákoníku. Vztahovat se má na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“.
V České republice zatím dočasná ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny platí do konce března 2025, EU se ale loni dohodla na ročním prodloužení. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.
Zvláštní dlouhodobý pobyt, který má novela zavést, budou moci využít ti ukrajinští uprchlíci, kteří v Česku pobývají déle než dva roky. Vedle platného cestovního dokladu, bezúhonnosti a zajištěného bydlení jsou základními podmínkami rovněž ekonomická soběstačnost a nezávislost na dávkovém systému. V případě dětí je předpokladem plnění povinné školní docházky.
Sněmovna v novele zpřísnila podmínky trvání dočasné ochrany, azylového řízení a vydávání cestovních průkazů totožnosti. Stát by nově mohl snadněji vyhošťovat i ty cizince, o jejichž návratu do země původu rozhodlo například Švýcarsko. Vyhoštění by čekalo občany Ruska a Běloruska, kteří byli zapsáni na sankční seznam.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Senát P ČR
