Na zrušení žádné ze sporných úprav novely o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí se Senát na své schůzi dne 22. ledna 2025 neshodl. Součástí novely zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, a dalších souvisejících zákonů, tak zůstanou zavedení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc nebo zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství. Senátoři po zhruba pětihodinové diskusi neodmítli ani možnost zvláštního zápisu dětí ukrajinských uprchlíků do prvních tříd základních škol.
České občanství tak podle novely budou moci získat žadatelé z Ruska získat jen tehdy, pokud by se vzdali ruského a doložili to. Podle odpůrců je pro některé žadatele z řad odpůrců současného ruského režimu nemožné takovýto doklad získat. Podle Ministerstva vnitra ale zákon umožňuje výjimky například pro žadatele o azyl.
Za neoprávněnou činnost pro cizí moc má v základní sazbě hrozit až pětileté vězení, v případě válečného stavu až patnáctileté. Vztahovat se má na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“. Podle kritiků je formulace příliš vágní a obecná a mohla by být zneužita. Odpůrci ji navíc považují za ústavně nepřípustný přílepek a chtějí ji napadnout u Ústavního soudu. Zastánci změny namítali, že nový trestný čin je součástí řádně připravené reformy trestního zákoníku, který sněmovna teprve projedná, a jeho dikce odpovídá formulacím jiných trestných činů.
V doprovodném usnesení Senát doporučil vládě, aby upravila vzdělávání dětí ukrajinských uprchlíků jiným způsobem než možností zvláštních zápisů a nevyužívala je pokud možno ani letos. Možnost zvláštních zápisů v období od 1. června do 15. července označovali jeho kritici za diskriminační a pro školy administrativně náročnou. Proti úpravě se postavilo rovněž Ministerstvo vnitra, podle něhož by to mohlo vést k vytváření segregovaných tříd.
Pro zrušení možnosti zvláštních zápisů se vyslovilo 34 ze 75 přítomných senátorů, proti zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství byly tři desítky senátorů a proti trestnosti neoprávněné činnosti pro cizí moc bylo 31 senátorů.
V Česku zatím dočasná ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny platí do konce letošního března, EU se ale loni dohodla na ročním prodloužení. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.
Zvláštní dlouhodobý pobyt, který má novela zavést, budou moci využít ti ukrajinští uprchlíci, kteří v Česku pobývají déle než dva roky. Vedle platného cestovního dokladu, bezúhonnosti a zajištěného bydlení jsou základními podmínkami rovněž ekonomická soběstačnost a nezávislost na dávkovém systému. V případě dětí je předpokladem plnění povinné školní docházky.
Novela má zpřísnit podmínky trvání dočasné ochrany, azylového řízení a vydávání cestovních průkazů totožnosti. Stát by nově mohl snadněji vyhošťovat i ty cizince, o jejichž návratu do země původu rozhodlo například Švýcarsko. Vyhoštění by čekalo občany Ruska a Běloruska, kteří byli zapsáni na sankční seznam.
Předpis dostane k podpisu prezident jako přijatý po uplynutí měsíční lhůty, kterou Senát na schvalování zákonů má. V případě takzvaného lex Ukrajina lhůta skončí 29. ledna.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: archiv Senátu P ČR
