V průběhu své 5. schůzi dne 28. ledna 2025 umožnil Senát přijetí sporné novely o zvyšování platů veřejných činitelů. Přímo ji sice neschválil, ale ani nijak nepozměnil. Senátoři měli výhrady vůči omezení platů v justici nebo krácení odměn některých místních politiků kvůli platu veřejných činitelů. Na žádných změnách předlohy se ale neshodli, odmítli i návrh opozice na pětileté zmrazení platů politiků. Prezident Petr Pavel tak novelu dostane k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, kterou Senát na projednání běžných zákonů má. V případě platové novely tato lhůta skončí 16. února.
Novela má stanovit, že letos vzrostou platy vrcholných politiků téměř o sedm procent, v dalších letech nejvýše o pět procent. Soudcovské platy by se měly letos v porovnání s loňskem zvýšit o méně než jedno procento ve vazbě na verdikt Ústavního soudu, který zrušil loňské snížení platů soudců. Pětiprocentní omezení v příštích letech se na platy v justici vztahovat nemá.
Zmrazení platů vrcholných politiků navrhovala senátorka Jana Mračková Vildumetzová. Pro její návrh ale zdvihlo ruku jen 12 z 62 přítomných senátorů. Podporu tuctu senátorů měl i Michael Canov pro návrh, aby novela letos neomezovala růst platů v justici. Podle ministra Mariana Jurečky i předsedy Senátu Miloše Vystrčila by ale důsledkem této úpravy s ohledem na zvýšení platové základny bylo to, že by se mzdy nejen soudců, ale i ostatních ústavních činitelů letos zvýšily o 13 procent.
Podporu 18 senátorů získal Michael Canov pro návrh, aby nárůst platů politiků nebyl do budoucna maximálně pětiprocentní, neboť by už příští rok zaostával za nárůstem platů soudců. Nejvyšší podporu 25 hlasů měl pro návrh zrušit pasáž, podle níž by se poslancům a senátorům krátily platy o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu. Podle senátora změna opomíjí členy vlády i to, že zákonodárci se volbami mění.
Dvě desítky senátorů podpořily návrh zrušit navrhovanou rentu pro partnera či partnerku hlavy státu ve výši třetiny z prezidentských výdajů, tak omezení výše odměn pro krajské a komunální politiky, kteří by zastávali více funkcí. K této úpravě, která má platit od příštího roku, měl výhrady i Svaz měst a obcí. Miloš Vystrčil i proto vyzval senátorské frakce, aby společně s místními a regionálními politiky i soudci a žalobci připravily úpravy platového zákona, aby je mohla Sněmovna v povolebním složení do konce letošního roku schválit.
Plat řadového zákonodárce by se měl podle výpočtu zaváděného novelou zvýšit letos o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně a plat prezidenta by činil 365.000 korun, o 23 800 korun víc než loni. Předsedové obou parlamentních komor a premiér by měli pobírat 294 000 korun, ministři 208 900 korun. Nárůst by činil 19 100 korun a 13 600 korun.
Novela pro letošní rok stanoví základny pro výpočet platů přímo. Pro vrcholné politiky a další funkcionáře jde o 101 364 korun a pro soudce o 121 685 korun. Soudcům by platy v podstatě stagnovaly, když loni se po zásahu Ústavního soudu počítaly ze základny 120 951 korun. Předloha přímo určuje pro letošek i platovou základnu pro státní zástupce, která zhruba odpovídá základnímu platu zákonodárce.
Takzvaná platová základna bude do budoucna trojnásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok. Loni platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na předloňské úrovni.
Zdroj: ČTK
Foto: archiv Senátu P ČR
