Začínající podnikatelé pravděpodobně nebudou muset po určitou dobu od zahájení samostatné výdělečné činnosti platit zálohy na sociální pojištění. Pojistné uhradí až při jeho řádném ročním zúčtování. Předpokládá to poslanecká novela zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kterou dne 3. prosince doporučil Senátu schválit jeho Výbor pro sociální politiku.
Úleva by podle navrhovatelů měla pomoci lidem při zahájení podnikání zejména tím, že jim vylepší finanční toky.
Příjmy podnikatelů po zahájení činnosti mohou být podle autorů novely nízké a přiměřené výše mohou dosáhnout až po několika měsících. Navzdory tomu musejí tito lidé hradit zálohy na sociální odvody. „To odčerpává již tak nedostatečné finanční zdroje pro start podnikání a je překážkou v začátcích podnikání,“ řekl senátorům poslanec Vojtěch Munzar.
Předloha podle něj zavádí princip „platím, až vydělám“. Začínající podnikatelé by podle novely nemuseli hradit zálohy na sociální pojištění v roce zahájení činnosti a v následujícím roce. Celou částku by odvedli při ročním zúčtování. Odpadlo by zároveň penále z případného dluhu na zálohách. Za začínající podnikatele by se podle novely považovali i ti bývalí, kteří neprovozovali samostatnou výdělečnou činnost nejméně pět předchozích let. Opatření by se nevztahovalo na podnikatele, kteří se přihlásili u finančního úřadu ke vstupu do paušálního režimu.
Výpadek příjmů státního rozpočtu v prvním roce účinnosti nynější novely předkladatelé odhadli na 1,3 miliardy korun a v druhém roce na 2,5 miliardy korun. „Od třetího roku nebude mít opatření dopady na příjmy státního rozpočtu. Jedná se o posun příjmů v čase,“ podotkli. Záloh na zdravotní pojištění se předloha netýká.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com
