Poslanecká sněmovna schválila na svém zasedání dne 18. prosince 2024 novelu zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, a dalších souvisejících zákonů, týkající se dalšího prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Sněmovna doplnila vládní předlohu o sporné úpravy o zpřísnění nabývání českého občanství občany Ruské federace i o nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, za který by mělo hrozit v základní sazbě až pětileté vězení. Novelu dostane k posouzení Senát.
Ministr vnitra Vít Rakušan uvedl, že jde o sběrný zákon o opatřeních souvisejících s konfliktem, který vyvolalo Rusko vůči Ukrajině, navíc tento zákon zdůrazňuje bezpečnostní zájem. „Oba dva (pozměňovací) návrhy jednoznačně mají věcnou souvislost s bezpečnostními hrozbami,“ řekl.
České občanství by podle novely mohly úřady udělit žadatelům z Ruska jen tehdy, pokud by se vzdali ruského a doložili to. Opatření by mělo podle předkladatelů úpravy přispět k ochraně českých bezpečnostních a zahraničněpolitických zájmů, tedy k omezení ruského vlivu v ČR. Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Olgy Richterové, který by podmínku dokladu nahradil prohlášením žadatele.
Nový trestný čin má podle předkladatelů umožnit postih aktivit ve prospěch cizího státu nebo nadstátní organizace s úmyslem ohrozit nebo poškodit důležité zájmy českého státu, a to včetně vyzvídání informací nebo sledování osob za pomoci zpravodajských prostředků. Návrh autoři převzali z vládní reformní novely trestního zákoníku, kterou má sněmovna projednat v úvodním kole ve čtvrtek. 19. Prosince. Opozice se s ohledem na vymezení činu obává možného zneužívání.
Bezpečnostní informační služba (BIS) na síti X uvedla, že předpis je ve svém celku reakcí na stále se zhoršující bezpečnostní situaci ve světě, která dopadá i na ČR. „Nechceme-li čelit agresivnímu chování zpravodajských služeb cizích států na našem území se svázanýma rukama, pak musíme mít nástroje, jak zajistit bezpečí našich občanů. Zásadní je, že vše, co novela upravuje, bude řešeno orgány činnými v trestním řízení, kdy bude mít konečné slovo nezávislý soud,“ uvedla kontrarozvědka. Pravomoci zpravodajských služeb se nemění, zdůraznila.
V Česku zatím dočasná ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny platí do konce března příštího roku, EU se v červnu dohodla na ročním prodloužení. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. Zvláštní dlouhodobý pobyt budou moci využít podle Rakušana pouze ti ukrajinští uprchlíci, kteří v Česku pobývají déle než dva roky. Vedle platného cestovního dokladu, bezúhonnosti a zajištěného bydlení jsou základními podmínkami rovněž ekonomická soběstačnost a nezávislost na dávkovém systému. V případě dětí je předpokladem plnění povinné školní docházky.
Zástupci opozice se pozastavovali nad navrhovaným zvýšením humanitární dávky pro zdravotně postižené uprchlíky o 6600 korun v případě dětí a o 4400 korun u dospělých. Podle Víta Rakušana je toto navýšení náhradou za ztrátu možnosti bydlení zdarma od letošního září.
Sněmovna do novely vložila i některé další úpravy. Ředitelé a zřizovatelé škol budou moci podle schváleného pozměňovacího návrhu vypsat pro děti cizinců dva termíny pro zápis do prvních tříd základních škol. Podle návrhu Huberta Langa sněmovna zpřísnila podmínky trvání dočasné ochrany i azylového řízení, stejně jako vydávání cestovních průkazů totožnosti. Stát by navíc mohl snadněji vyhošťovat i ty cizince, o jejichž návratu do země původu rozhodlo například Švýcarsko. Vyhoštění by čekalo občany Ruska a Běloruska, kteří byli zapsáni na sankční seznam.
Část opozičních poslanců kritizovala schválený obsáhlý pozměňovací návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, jenž zavádí pro ukrajinské uprchlíky podle německého modelu novou konstrukci zohlednění zdravotního postižení v pěti stupních, zatímco pro české občany platí čtyři stupně.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: FREEPIK.com
