Zhruba 6 000 – tolik cizinců získá ročně české občanství. Naopak v Itálii je to přes 200 tisíc, v Španělsku přes 180 tisíc a v Německu kolem 160 tisíc za rok. A proč je počet v Česku tak malý? Důvodem jsou výrazně přísnější podmínky než v jiných zemích.
Jak získat české občanství? Přísné podmínky jako záruka integrace
Proces získání českého občanství není jednoduchý a vyžaduje splnění několika podmínek. Uchazeč musí mít na území České republiky trvalý pobyt, obvykle po dobu alespoň pěti let, a to bez přerušení. Pro občany EU je tato lhůta kratší, činí tři roky. Uchazeč musí zároveň prokázat, že se na území ČR skutečně zdržuje a má vazby na místní komunitu. Trvalý pobyt, který je jednou z podmínek občanství, lze však získat až po pěti letech nepřetržitého pobytu v ČR, přičemž rodinný příslušník občana EU může tuto lhůtu zkrátit na dva roky.
Další klíčovou podmínkou je bezúhonnost, tedy čistý trestní rejstřík, což zaručuje, že se noví občané nebudou podílet na žádné trestné činnosti. Dále je nutné složit zkoušku z českého jazyka na úrovni B1, která prokazuje schopnost komunikovat v běžných situacích. Tento požadavek platí i pro ty, kteří česky plynně hovoří, včetně Slováků, kteří češtině rozumějí. Zkoušku není nutné absolvovat pouze v případě, že uchazeč studoval v češtině alespoň tři roky a úspěšně dokončil daný obor. Uchazeči musí také prokázat znalost českých reálií, tedy základy o historii, kultuře a ústavním systému České republiky.
„Tento proces není jednoduchý, ale zajišťuje, že noví občané mají k České republice skutečný vztah,“ říká Kamil Fedr, manažer Petyovský & Partners a dodává: „Počet žádostí o české občanství se v posledních letech stabilizoval na úrovni kolem 4 000 ročně, přičemž úspěšnost se pohybuje kolem 90 procent. Nejčastěji nabývají státní občané Ukrajiny, Ruska a Slovenska.”
Česká republika nepatří mezi země, které nabízejí takzvané „zlaté pasy“. České občanství nelze získat za peníze, ačkoliv si to někteří, zejména bohatí podnikatelé, mohou myslet. Na rozdíl od Malty, Portugalska nebo Řecka volí Česko přísnější přístup a klade důraz na skutečné zapojení žadatelů do společnosti. Tento přístup sice znamená nižší počty nově udělených občanství, ale zároveň zaručuje hlubší propojení nových občanů s českou společností.
Situace v Evropě: Růst počtu udělených občanství
Česká republika má v porovnání s ostatními zeměmi EU relativně nízký počet nově udělených občanství. Podle údajů Eurostatu získal v roce 2022 občanství EU téměř 1 milion lidí, což představuje meziroční nárůst o 20 %. Nejvíce nových občanů přijaly země jako Itálie (213 700), Španělsko (181 800) a Německo (166 600).
Tyto země přitahují – s ohledem na pracovní příležitosti a širší přístup k občanství – v posledních letech mnoho cizinců. Naopak země jako Francie, Nizozemsko a Portugalsko zaznamenaly pokles počtu udělených občanství. V porovnání s těmito zeměmi je český přístup přísnější, přičemž důraz je kladen na hlubší integraci nových občanů a jejich skutečné zapojení do české společnosti.
Počet nově udělených občanství v zemích EU
| Itálie | Španělsko | Německo | Francie | Švédsko | Česko | |
| Počet získaných občanství v 2022 | 213 700 | 181 800 | 166 600 | 114 500 | 92 200 | 4 000 |
Zdroj: https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/w/ddn-20240229-1
Dvojí občanství a přísná kritéria v Česku
Česká republika umožňuje od roku 2014 dvojí občanství, což přilákalo žadatele s vazbami na více zemí – umožňuje jim to udržet si spojení s původní zemí. I přes tento vstřícný krok zůstává Česko opatrné při přijímání nových občanů. Jak uvádí Český statistický úřad, k roku 2021 žilo na území ČR přibližně 45 tisíc osob s dvojím či vícenásobným občanstvím.
Vzhledem k přísnějším podmínkám pro jazykové znalosti a znalost českých reálií se stává české občanství dostupné pouze těm, kteří jsou skutečně odhodláni stát se součástí české společnosti. „Díky dvojímu občanství mohou naši klienti udržovat vazby na původní vlast, což je pro mnoho lidí rozhodující faktor,“ dodává Kamil Fedr.
Příběh Richarda: Návrat ke kořenům díky občanství
Příběh Richarda, britského občana, ukazuje, jak může být proces získání českého občanství výjimečný. Richard se rozhodl získat české občanství, aby uctil památku svého otce, který jako mladý opustil Československo během druhé světové války. S pomocí Petyovský & Partners se mu podařilo zpětně prokázat otcovu českou státní příslušnost, což umožnilo jak jemu samotnému, tak jeho synovi Anthonymu zažádat o české občanství.
„Když jsem poprvé stál před památníkem Létající lvi v Praze a viděl tam jméno mého otce, který byl pilotem RAF ve Spojeném království, dojalo mě to,“ říká Richard. „Díky Petyovský & Partners jsme se synem Anthonym mohli získat české pasy a obnovit rodinné vazby na Česko. Celý proces nebyl jednoduchý, ale jejich podpora byla neocenitelná.”
Příběh Richarda a jeho rodiny je ukázkou toho, jak české občanství může pomoci lidem znovu se spojit s rodinným dědictvím a naplnit hluboké osobní cíle.
Jak dlouho trvá řízení?
Ministerstvo vnitra má na vyřízení žádosti o občanství lhůtu 180 dnů, přičemž celý proces zahrnuje důkladné posouzení dokumentů a splnění všech podmínek. Úspěšnost žádostí je vysoká, pohybuje se kolem 90 %, což ukazuje, že většina žadatelů přichází dobře připravená a splňuje náročná kritéria.
„Zákonná lhůta pro vyřízení žádosti o občanství udělením činí 180 dnů, avšak z kapacitních důvodů je často překračována. Řízení obvykle trvají 15–18 měsíců a žadatelé nemají možnost se proti této délce dovolávat,“ upozorňuje Kamil Fedr. „Naopak u žádostí o občanství prohlášením, které se týkají osob s českými předky, je lhůta 60 dní. Tu se obvykle daří dodržet, protože věc řeší Úřad městské části Praha 1, nikoliv Ministerstvo vnitra.“
Lucia van Middendorp, Jiří Böhm, ABBBA Consulting
Foto: archiv Petyovský & Partners
