Série kulatých stolů, které navazují na odbornou diskusi k aktuálním justičním tématům zahájenou v rámci Prvního sjezdu českých právníků, pokračovala dalším setkáním zástupců právnických komor a spolků. To uspořádala Česká advokátní komora ve spolupráci s Unií podnikových právníků v pátek 17. ledna 2025 v zasedací místnosti Kaňkova paláce. Hlavním tématem diskuse byla povinnost mlčenlivosti a její ochrana. Komoru zastupovali Petr Čáp, tajemník ČAK, a předseda ČAK Robert Němec, který se zároveň ujal i role moderátora.
„Téma, které se týká mlčenlivosti a důvěrnosti vztahu je mi jako advokátovi velmi blízké, považuji je za jeden ze základních pilířů naší činnosti,“ řekl v úvodu předseda ČAK Robert Němec a poznamenal, že Česká advokátní komora má aktuálně již téměř ukončený legislativní proces zákona o advokacii, v němž se pokusila formulovat – spíš jako deklaratorní ustanovení – věc, kterou považuje za důležitou: skutečnost, že by nemělo být úplně rozhodující, kde se komunikace mezi advokátem a klientem nachází. „V současné době nás trápí určitá dysbalance,“ pokračoval Robert Němec. „Pokud má advokát advokátní mlčenlivost, ochraňuje důvěrné informace pouze v rozsahu, v jakém je chránit může, protože je má u sebe – v hlavě, v advokátní kanceláři nebo na jiném místě, třeba na serverech. My si ale myslíme, že předmětem ochrany by měla být nejen informace, kterou má advokát u sebe, ale za určitých okolností i informace, která se třeba nachází u klienta,“ dodal předseda ČAK. A uvedl běžnou praxi v některých evropských státech, kdy i v případě tzv. rejdů v prostorách klienta nemohou orgány ochrany hospodářské soutěže nahlížet do spisu obsahujícího komunikaci mezi advokátem a klientem. „To je to, kam se snažíme dlouhodobě směřovat v českém legislativním prostředí,“ uzavřel Robert Němec.
Na něj pak navázal viceprezident Unie podnikových právníků Richard Baček (na prvním snímku uprostřed, vedle Marie Brejchové, prezidentky UPP), který přiblížil snahy Unie o dosažení ochrany mlčenlivosti komunikace se zaměstnavatelem. Hovořil o zahraniční praxi i o evropském trendu posilování ochrany mlčenlivosti podnikových právníků. Zmínil také možnou debatu napříč právnickými profesemi o tom, jestli má tento institut smysl a opodstatnění i pro podnikové právníky.
Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze Adam Borgula (na snímku vlevo) se poměrně podrobně zabýval ustanovením § 85 b) trestního řádu a jeho uplatňováním v praxi. Upozornil především na problém u prohlídek v advokátních kancelářích a skutečnost, že se do rukou orgánů činných v trestním řízení dostávají i důvěrné informace.
Zde upozornil tajemník ČAK Petr Čáp (na snímku vpravo první zleva) na fakt, že advokátní kanceláře 
nejsou místem, kde by tyto orgány měly získávat informace. A dodal, že v praxi by pomohlo, kdyby konkrétně vymezily, jaké informace od advokáta požadují. Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry (na snímku uprostřed) je potřebná i přesná specifikace informace, která podléhá utajení.
O zkušenostech Notářské komory pak hovořil její prezident Radim Neubauer (na snímku vpravo). Na rozdíl od advokátní praxe nemusejí prohlídky u notářů probíhat za přítomnosti zástupce komory. Odlišné je to i s poskytováním dokumentů. Výjimkou je pouze závěť žijící osoby, u níž dle nálezu Ústavního soudu platí, že takový dokument není možné zpřístupnit ani orgánům činným v trestním řízení.
S konkrétní kauzou související s postupem orgánů činných v trestním řízení podle § 85 b) tr. ř. seznámil kolegy prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík (na dolním snímku zcela vpravo). A pozastavil se nad postupem zmíněných orgánů ve věci telefonického rozhovoru exekutora s oprávněným ještě před zahájením exekuce. Při jednání advokáta s klientem takový hovor spadá pod důvěrné a chráněné informace, v případě exekutora ne.
V další části debaty se řeč stočila na bezúhonnost a její výklad u jednotlivých právnických profesí či na kárná řízení a jejich dopad na další kariéru proviněného v rámci justice atd.
V závěru kulatého stolu se jeho účastníci shodli na přínosech setkání a na zájmu i nadále se pravidelně potkávat a diskutovat o tématech, která jednotlivé komory a spolky aktuálně řeší.
Redakce AD
Foto: redakce AD
