Ustanovením, podle něhož mohou o příspěvek na bydlení žádat i lidé, kteří trvale žijí v objektech pro individuální či rodinnou rekreaci, ovšem musejí být zároveň vlastníky těchto nemovitostí, se aktuálně zabývá Ústavní soud (ÚS). Nájemci chat a podobných objektů nárok nemají. Návrh na zpětné vyslovení protiústavnosti části zákona o státní sociální podpoře podal Nejvyšší správní soud (NSS). Ústavní soud návrh obdržel koncem roku, soudcem zpravodajem se stal Pavel Šámal.
Soudy se k problematice dostaly na základě případu ženy, která o příspěvek neúspěšně žádala za rok 2022. Návrh NSS se proto vztahuje ke znění platnému do konce roku 2022. Předpis výslovně zmiňoval, že nárok na příspěvek na bydlení má „též vlastník, který užívá k trvalému bydlení stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci“, pokud splňuje ostatní podmínky.
Od té doby se zákon několikrát novelizoval, sporná úprava se ale v jádru nezměnila. Ustanovení se nadále týká jen vlastníků chat, zatímco v případě bytů mohou o příspěvek žádat i nájemci.
NSS, za který jednal senát s předsedou Jiřím Pallou, dospěl k závěru, že právní úprava porušuje princip rovnosti v právech. Rozdílné zacházení s nájemci a vlastníky v tomto případě nemá legitimní cíl a není založeno na objektivních a rozumných důvodech.
Jak se Ústavní soud k návrhu postaví, bude záležet hlavně na soudci zpravodaji Šámalovi, rozhodne však plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Do té doby NSS přerušil řízení o kasační stížnosti ženy, která o příspěvek neúspěšně žádala. Nevyhověla jí brněnská pobočka úřadu práce, ministerstvo ani Krajský soud v Brně. Úředníci i soudci vycházeli z přesvědčení, že pokud zákon výslovně zmiňuje pouze vlastníky, nelze příspěvek přiznávat nájemcům.
Když se právní úpravou zabývala Poslanecká sněmovna, zaznívaly tam obavy z nadužívání příspěvku, proto byl omezen jen na vlastníky objektů pro individuální či rodinnou rekreaci. Žádné racionální objasnění rozdílného přístupu k nájemcům oproti vlastníkům však nezaznělo, uvedl NSS.
„Ani z jiného zdroje nezískal NSS informaci, jež by objasňovala posuzované rozdílné zacházení, a tedy dokládala legitimitu vymezeného cíle v podobě minimalizace nadužívání příspěvku na bydlení, ať už termínem nadužívat zákonodárce mínil termín zneužívat či cokoliv jiného,“ stojí v usnesení NSS.
Příspěvek na bydlení je dávka, která přispívá rodinám nebo jednotlivcům s nízkými příjmy na krytí nákladů na bydlení. Vyplácí se v závislosti na výši příjmů rodiny. Jiným nástrojem je doplatek na bydlení. Pomáhá lidem, kteří i přes poskytnutý příspěvek nedokážou zaplatit náklady spojené s užíváním bytu. Je určený účelově na úhradu nájmu, služeb a prokazatelně nezbytné spotřeby energií.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Pexels.com
