Se třemi úpravami doporučil Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovně schválit takzvanou flexinovelu zákoníku práce. Týkají se volna na dlouhodobé ošetřování blízkých, zrušení mlčenlivosti u výše výdělku či termínu zavedení změn do praxe. Přijetí novely kodexu podpořilo 16 z 18 přítomných členů výboru. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka na jednání zopakoval, že případné uzákonění výpovědi bez udání důvodu odmítá. Dodal, že novelu by měl doprovodit ještě návrh s úpravou podpor v nezaměstnanosti. V prvních měsících by se měla proti dnešku zvednout, při delší nezaměstnanosti by naopak klesla.
Podle navrhované flexinovely zákoníku by se zkušební doba mohla prodloužit ze tří na čtyři měsíce. Výpovědní lhůta by nově začínala doručením výpovědi, ne až od dalšího měsíce. Při propuštění kvůli porušování povinností a předpisů by se mohla zkrátit na měsíc. Zaměstnavatelé by museli rodičům na rodičovské držet jejich původní místo do dvou let dítěte. Někteří pracovníci by mohli výdělek dostávat v eurech. Na brigády o letních prázdninách by se mohlo začít chodit od 14 let.
Výbor doporučil Poslanecké sněmovně schválit flexinovelu se třemi změnami. Zaměstnavatel by musel pracovníkovi vyhovět a dát mu volno na dlouhodobé ošetřovné, pokud to dovolují provozní důvody. Zrušit by se měla také mlčenlivost u výše výdělků. Podle poslankyně Marie Jílkové to přispěje k odbourání propasti v odměňování mužů a žen. Nařizuje to i evropská směrnice. Změnit by se mohla také účinnost novely, platit by začala od začátku druhého měsíce po vyhlášení.
Odbory se všemi změnami nesouhlasí. Vadí jim třeba prodloužení zkušební doby. Obávají se také uzákonění výpovědi bez udání důvodu. „Řekl jsem to nepočítaně ve veřejných vyjádřeních, na půdě sněmovny, na jednání výboru. Můj názor jako ministra je dlouhodobě stejný. Odmítám, abychom výpověď bez udání důvodu dávali do zákoníku práce. Dokážeme se k větší flexibilitě dopracovat jinými cestami,“ uvedl k tomu ministr Jurečka.
Do konce příštího týdne chce předložit návrh se změnou podpor v nezaměstnanosti. Záměr představil v říjnu. Podle plánu by se od příštího roku podpora v prvních měsících mohla zvednout ze 65 na 80 procent předchozího průměrného čistého výdělku mzdy, v posledních měsících by naopak klesla z nynějších 45 procent na 40 procent vydělané částky. Stejná podpora by byla při propuštění i při dobrovolné změně práce. Déle by peníze od státu mohli lidé dostávat až od 55 let, nyní je to od 50 let. Po dobu rekvalifikace by byla pobíraná částka vyšší
„Máme nejrigidnější trh práce, pokud jde o flexibilitu. To je v neprospěch zaměstnanců. Tempo růstu výdělků má dynamiku první tři až pět let po nástupu do zaměstnání. Nechci volat po fluktuaci, ale jestliže člověk zůstává u jednoho zaměstnavatele celý život, není to něco, čím by si zvýšil výdělek,“ řekl Jurečka.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com
