V poslední době se množí případy trestně stíhaných advokátů, jejichž údajná trestná činnost měla spočívat v poskytování standardních právních služeb. Co v takové situaci dělat, či, lépe, jak ji předejít? Na to se snaží odpovědět členka Výboru ČAK pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů Markéta Koubíková ve své příspěvku pro nejnovější číslo Bulletinu advokacie, které právě vychází. Užitečný by pro vás mohl být i některý z odborných článků či judikátů, které v letošním posledním čísle vašeho stavovského časopisu rovněž jako obvykle najdete.
Z ryze odborných příspěvků upozorňujeme v první řadě na článek Filipa Melzera a Petra Tégla Právní následky prodeje obecního majetku za jinou než obvyklou cenu ve smyslu § 39 obecního zřízení, který řeší rovněž velmi praktický problém: Skutečně postačuje jakákoli nezdůvodněná odchylka od obvyklé ceny směrem dolů k neplatnosti uzavřené smlouvy o úplatném převodu majetku obce, jak to uvádí § 39 odst. 2 zákona o obcích? A je nějakým způsobem relevantní případná dobrá víra jedné nebo obou stran v době uzavření smlouvy, že ujednaná cena odpovídá ceně obvyklé?
Z praxe vychází i příspěvek Pavla Vantucha nazvaný K reakci obhajoby po vyrozumění o podání obžaloby u soudu, ve kterém se autor zabývá otázkou, jak by měl obhájce správně reagovat na vyrozumění státního zástupce o podání obžaloby. Přináší také návrh de lege ferenda na doplnění § 181 odst. 1 trestního řádu tak, aby byl soudce povinen prostudovat nikoliv jen podanou obžalobu, ale i celý spis; to by mohlo napomoci k minimalizování případů, kdy předseda senátu nařídí hlavní líčení pouze po prostudování obžaloby, v níž ale nemusejí být obsaženy důkazy ve prospěch obžalovaného.
Na praktické obtíže dané také chybějící právní úpravou pak poukazuje i článek Filipa Zbírala Účinky postoupení pohledávky na třetí strany optikou mezinárodního práva soukromého, neboť nařízení Řím I, které se jinak s kolizní úpravou přeshraničního postoupení pohledávky vypořádává, tuto otázku neupravuje a odpověď nenajdeme ani v českém právním řádu. Uvedenou mezeru právní úpravy si klade za cíl odstranit návrh nařízení o právu rozhodném pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany, předložený Evropskou komisí již v roce 2018, který ale dosud nebyl přijat; jeho obsah autor detailně analyzuje a upozorňuje na jeho některá slabá místa spojená s hraničním určovatelem zvoleným Komisí.
V rubrice Z judikatury by pak vás mohl zajímat nález Ústavního soudu ze dne 9. 10. 2024, sp. zn. I. ÚS 3241/23, který se zabýval otázkou ústavně konformní aplikace § 14b advokátního tarifu. Jak Ústavní soud konstatoval, možnost rozhodnout o nákladech řízení podle § 14b advokátního tarifu pouze s odkazem na totožného advokáta bez toho, aby byla dána existence totožného žalobce, z posuzovaného ustanovení nevyplývá a není v souladu s jeho smyslem a účelem.
V předvánočním čase je další užitečnou informací, kterou v nejnovějším čísle BA najdete, i tip na dárek – 5. prosince byl totiž zahájen prodej vstupenek na slavnostní galavečer Právníka roku 2024, který se bude konat 23. května 2025 v Brně.
Co nejklidnější předvánoční čas, krásné prožití vánočních svátků a všechno dobré v roce 2025 přeje
redakce Bulletinu advokacie a Advokátního deníku
Foto: redakce BA/AD + Lubomír Lichý
