Ve věku 76 let zemřela v sobotu 18. ledna 2025 významná osobnost českého práva, někdejší předsedkyně Nejvyššího soudu a místopředsedkyně Ústavního soudu i držitelka ceny Právník roku 2012 v kategorii Občanská a lidská práva a právo ústavní Eliška Wagnerová. Její osobnost i přínos pro české právo ocenili ve svém vyjádření například prezident Petr Pavel, předseda Soudcovské unie Libor Vávra či předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka. Upřímnou soustrast nad jejím odchodem vyjadřuje také Česká advokátní komora.
Rodačka z Kladna vystudovala práva na Univerzitě Karlově v Praze. Rok pracovala jako podniková právnička, poté několik let jako advokátka. V roce 1982 odešla do emigrace. Nejprve do Spolkové republiky Německo, kde pracovala jako právní poradkyně a novinářka, mimo jiné i v československé sekci Rádia Svobodná Evropa. Poté žila do roku 1993 v Kanadě.
Po návratu do Česka pracovala nejprve jako asistentka předsedy Ústavního soudu Zdeňka Kesslera, později byla Václavem Havlem jmenována soudkyní Nejvyššího soudu a poté i jeho předsedkyní. K Ústavnímu soudu se vrátila v roce 2002 ve funkci soudkyně a místopředsedkyně.
Eliška Wagnerová ve svém desetiletém působení u Ústavního soudu patřila k nejaktivnějším soudcům, je podepsaná pod mnoha významnými, diskutovanými, někdy i kritizovanými nálezy soudu. „Pokud není žádná kritika ze strany politiků, tak se něco děje špatně. Pokud se ta kritika dostaví, tak si myslím, že Ústavní soud pracuje dobře,“ řekla v roce 2012, kdy ve funkci ústavní soudkyně končila.
„Eliška Wagnerová se nikdy nesnažila zalíbit mocným. Nesnášela ustrašenost, čecháčkovství, vrabce v hrsti a vzdušné zámky, ale za práva toho posledního z posledních se bila jako lvice. Mezi politiky si tím mnoho přátel nezískala, mezi svými spolupracovníky ano (a k tomu absolutní respekt a celoživotní sympatie). Byla sečtělá, s širokým mezinárodním rozhledem a vynikajícími vědeckými kontakty, ale například s trpělivostí nebo diplomatickými frázemi si hlavu nelámala,“ uvedl Ústavní soud ve vzpomínce na webu. Doplnil, že Wagnerová byla soudkyní zpravodajkou v 1938 různých řízeních, vyhověla ve 241 případech návrhu.
Česká justice podle prezidenta Petra Pavla přišla o výraznou osobnost a charakter. Wagnerová zanechala v českém právním systému výraznou stopu, uvedl. „V uplynulých letech jsme se setkávali na konzultačním panelu pro výběr ústavních soudců. Její zkušenosti, boj za lidská práva a celoživotní hledání spravedlnosti budeme nejen zde hluboce postrádat. Bylo mi ctí,“ napsal.
Předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Karel Šimka ve vyjádření uvedl, že Wagnerová byla první dámou českého ústavního práva, intelektuálka a bojovnice, soudkyně i aktivistka, svobodomyslná, nezávislá, s názorem i schopná naslouchat jiným.
Osobní vzpomínky má na setkání a debaty s Wagnerovou i předseda Soudcovské unie Libor Vávra. „Byla první výraznou postavou, která vnesla do práva a právnické obce v Česku myšlenku, že ne vše, co je formálně napsané v zákoně, má platit, i když je to materiálně nesmysl. V důsledku toho čelila řadě odsudků od jiných právníků,“ doplnil Vávra. Unie státních zástupců ocenila odborné znalosti Elišky Wagnerové a její zásadový přístup k ochraně lidských práv a ústavnosti, které ovlivnily nejen právní prostředí, ale i širší veřejnost.
Po odchodu z Ústavního soudu působila Eliška Wagnerová v letech 2012 až 2018 jako nezávislá senátorka za Stranu zelených. V roce 2013 obdržela ocenění v soutěži České advokátní komory a společnosti EPRAVO.cz Právník roku 2012 v kategorii Občanská a lidská práva a právo ústavní.
Zdroj: ČTK, redakce AD
Foto: archiv ČAK/Jan Kolman
