Pomoc obětem domácího násilí by měla být v Česku brzy efektivnější. Zlepší se také prevence, sdělila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Reagovala tak na schválení zákona proti domácímu násilí ve sněmovně. Zřízení postu dětského ombudsmana, s nímž dolní komora 22. ledna také souhlasila, podle zmocněnkyně přispěje k posílení práv dětí v ČR i k většímu zapojení chlapců a děvčat do rozhodování o jejich životě. Aby obě předlohy začaly platit, musí je ještě přijmout Senát a podepsat prezident.
Zákon proti domácímu násilí stanovuje definici domácího násilí, zajistit se má jednotný přístup k řešení případů po republice. Vykázání násilných osob z domova by se mělo prodloužit z deseti na 14 dnů. Domácí násilí by se mělo brát v potaz při vypořádání společného vlastnictví manželů a při svěřování dětí do péče po rozvodu. Zákaz nařídit povinnou mediaci by měl platit pro rozváděné partnery v případě, že mezi nimi bylo domácí násilí. Při přestupkovém řízení má mít oběť právo na doprovod důvěrníka a na zabránění kontaktu s pachatelem. Policie by měla mít povinnost v domácnosti, kde je domácí násilí, zabavit střelnou zbraň.
„Oběti domácího násilí by tak měly brzy dosáhnout na efektivnější pomoc. Zákon pomůže také lepší prevenci. Máme radost, že se zúročila spousta hodin práce, přesvědčování, ladění legislativních detailů i náročného vyjednávání,“ uvedla zmocněnkyně.
Podle ní přípravy zákona trvaly asi tři roky a za výsledkem je „úspěšná spolupráce občanského sektoru, státní správy, politické reprezentace i soukromého sektoru“. Zmocněnkyně jmenovala koalici NeNa (Ne násilí), která zastřešuje organizace na pomoc obětem proFem, Acorus a Rosa, a také poslankyně Barboru Urbanovou, Evu Decroix, Marii Jílkovou, Kláru Kocmanovou, Taťánu Malou a poslance Michala Zunu.
Dětský ombudsman by měl podle schválené novely působit od července v Kanceláři veřejného ochránce práv. Se zřízením postu počítá Úmluva o právech dítěte, která začala v někdejším Československu platit v únoru 1991. Závazky při svém vzniku převzalo Česko. Vytvoření pozice doporučoval opakovaně vládní výbor pro práva dítěte. Národní parlament dětí a mládeže o ně žádal v roce 2009. ČR je jednou z posledních zemí, která dětského ombudsmana nemá. Ochránce dětí se má zaměřit na dodržování úmluvy i na osvětu a vzdělávání o dětských právech. Vstupovat by mohl do některých soudních řízení.
Podle zmocněnkyně dětský ombudsman přispěje k posílení práv dětí v Česku i k propojení profesí, které se zaměřují na péči o děti. Na starosti by měl mít i výzkum a analýzy o situaci chlapců a děvčat. Klára Šimáčková Laurenčíková uvedla, že se posílí také zapojení dětí do rozhodování. Ombudsman totiž bude mít svůj dětský poradní sbor. V krajních případech by mohl děti zastupovat i u soudu, ocenila zmocněnkyně.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
